The Walking Dead

31.)

Už je to několik hodin co jsme se s Maggie dostaly ze spárů nepřítele. Nebylo to vůbec snadné.

Osvobodila jsem Maggie a spolu unikly do nejbližšího úkrytu. Zanedlouho se ozvala střelba. Přišli nás vysvobodit. S Magie jsme byly neskutečně rády. Bohužel se všechno velmi zkomplikovalo. Když jsem se s Maggie snažila najít naše záchrance, vyskočila na nás žena, která patřila mezi ty, kteří nás uvěznili. 

Rozeběhla se směrem k Maggie. Samozřejmě jsem musela něco udělat, skočila jsem před Maggie a nůž, který držela ta žena, byl najednou zabodnut v mém břiše.

V dalším okamžiku se objevil Ježíš a kulkou prostřelil ženě hlavu. Něžně mě odnesl k ostatním do bezpečí.

A teď sedím a modlím se, že to přežiju a nikdo z mých blízkých mi nebude muset ustřelit hlavu.

Carol se mi snažila ránu ošetřit. Rick s ostatními kontaktovali Hilltop ,, Uspěli jsme, ačkoliv máme jednoho zraněného." 

....

Co se dělo dál? S Ježíšem jsme spolu, s některými ostatními, odjeli na Hilltop, aby mě místní doktor ošetřil.

...

Dny plynuly, bylo mi strašně, jednu chvíli jsem myslela, že se proměním, druhou, že můžu vyjít Everest. Ale postupem času se mi ulevilo. Byla jsem opět v pořádku, byla to otázka jednoho týdne. Nejhorší týden mého života.

....

Procházela jsem se po Hilltopu, kdy jsem uslyšela konverazaci dvou mužů, jeden z nich byl Egor.. Nebo Gregor, sakra nevím, prostě ten týpek co to tu měl na starost.

,, Rick se ještě nedostavil, neměli bychom vyslat někoho, aby se ujistil, že "nezapomněli"?"

V tu chvíli jsem vešla do konverzace. ,, Rick by nikdy neporušil svoje slovo, něco se muselo stát... Půjdu se po nich podívat sama." 

Gregor or whatever, jen přikývl, ten druhý muž byl trochu v rozpacích, ale nakonec souhlasili oba, ne že by na tom záleželo, šla bych tak či onak.

Vzala jsem svou motorku a jela... Jela jsem tak dlouho, byla už noc. Když jsem si říkala, že jsem se ztratila... Uviděla jsem je...  Rick, Michonne, Carl... ostatní, klečeli v polokruhu, Daryl naproti nim, celý zmlácený, celý od krve. 

,,Víte kdo já jsem? Já jsem Negan!"

Kolem nich desítky mužů, jeden si mě všiml a odtáhnul k nim. Všichni na mě koukali, ale já jen hleděla na toho jednoho člověka, který před chvíli křičel svoje jméno, Negan...

Muž mě shodil na zem. Uvedla jsem se před ním... Před Neganem. Podíval se na mě a já na něj...

,,Tati?"

BUM A BUM A KONEČNĚ PO ROCE, NEVÍM JAK SAKRA DLOUHO TO BYLO A JÁ SE NESKUTEČNĚ OMLOUVÁM, ALE MĚLA JSEM STRAŠNĚ MOC PRÁCE.

Je mi strašně líto, že jsem vás musela nechat čekat, ale jsem jenom člověk, vlastně jsem myslela že už to nikdy nedopíšu, ale do života se mi vrátila kreativita opět. 

Doufám, že nejste VY, co jste viděli The walking dead , moc zděšeni. XD 

Děkuju vám za to že jste zůstali u tohoto příběhu, uvidíme se u další kapitoly. 

BYE!