,,Bethany!" ,,Co se děje Gabriel?" ,,Kam si dala ten sešit do angličtiny." ,,Máš ho na stole, ty si vážně slepá." Protočila jsem očima a hlasitě se zasmála ,,No jo už si ty brýle koupím." Šla jsem ke svému pracovnímu stolu, a pak jsem zaslechla Bethanyn smích, asi uslyšela to co jsem říkala. Vzala jsem si svůj sešit a sešla jsem zase schody dolů, to je nevýhoda v tom mít dvoupatrový barák. Sedla jsem si vedle Beth na gauč a svoje nohy jsem si dala na stůl. Dneska je páteční večer a jak ho nejlépe strávit než s kamarádkou u filmů a probíráním nesmyslné angličtiny. Dívaly jsme se na nějaký romantický film. Moc jsem ten film nevnímala byla jsem myšlenkami úplně jinde, zase jsem si myslela že kromě mě a Bethany někdo v tomhle domě je, ale nikdo jiný tu nebyl.
Bethany odešla až o 3 hodiny později, vysvětlila jsem ji to co v angličtině nechápe a dokoukaly jsme se na ten film, Láska nebeská nebo jak se to jmenovalo. Šla jsem pomalým krokem do kuchyně a mezi tím jsem si prozpěvovala Little Things od One Direction, sice je moc neposlouchám, ale tahle písnička je vážně dobrá. Najednou mi po zádech přejel mráz, zarazila jsem se nad tím, nikdy jsem neměla otevřené okno, a ani dveře od balkonu nebyli otevřeny tak kde se tu ten průvan vzal? Dál jsem to neřešila a došla jsem do kuchyně, udělala jsem si čaj a vzala si své zápisky s minulé hodiny fyziky. Nikomu jsem to neřekla, ale minulou hodinu fyziky si vůbec nepamatuji a přitom z ní mám zápisy. Problém je, ale v tom že na zápisech z fyziky není můj rukopis, ale někoho jiného. Pomalu jsem četla zápisy a pak jsem si tam všimla jednoho slova: ,, Ryan" Bylo to mužské jméno, které jsem ale nikdy v životě neslyšela nebo spíše jsem nikoho s tímhle jménem neznala. Řekla jsem si že nad tím nebudu přemýšlet a že zítra se půjdu podívat do knihovny s tím že tam snad něco najdu. Dopila jsem si čaj a zalezla do své postele, netrvalo to ani pár sekund a už jsem ucítila na svém pasu divný vánek. Jako kdyby mě někdo objal a nechtěl mě pustit a pak jsem to uslyšela: ,,Sekce 55." Rychle jsem se za sebe otočila, ale nic tam nebylo. Co vůbec znamenalo Sekce 55, jediný co mě napadá tak je knihovna.
ČTEŠ
Guardian
RomanceChtěl si aby jsem ti říkala strážce , byl jsi duch nebo co jsi vlastně byl? Když jsem potkala jeho , vypadal úplně stejně. Vše jsi mi vysvětlil, ale já to stejně nechápala. On měl svého strážce zřejmě taky, protože se furt díval na místa kde nikdo n...