Surprise ! ( Todobaku )

Snaha neusnout

Tři dny po porodu - středa

Todoroki zavrčel a přetáhl si polštář přes hlavu . ,, Kaatsuuuki " Rozespale zakňoural a podíval na telefon . Na display zářil čas  2 : 15 .Zaskučel a snažil se zachumlat ještě více do peřin

,, JÁ SNAŽÍM DOPRDELE !  Zařval Bakugou , mezitím , co v náručí kolébal ukřičeného Kisekiho . ,, Už jsem ho přebalil , nakrmil a bůhvíco ještě , ale ten malej ďábel furt nechce přestat " Bakugou už začal pomalinku šílet a s Kisekiho houpal ze strany na stranu . Už to byli dvě hodinky , co se Kiseki probudil a stále nemohl usnout .

Todoroki se posadil a promnul si oči ,, Nejdřív se pokus uklidnit " Zkusil na Bakuga jemně

,, SÁM BY SES MĚL UKLIDNIT " Odsekl Bakugou a sedl si k Todorokimu . Ten se k němu přitiskl , rukama ho objal a začal ho pusinkovat na krku . Bakugou se o něj opřel a nechal se opečovávat . Jak se pomalu uklidňoval , tak se utišoval i Kiseki . Trvalo to tak ještě deset minut , než se úplně zklidnil a usnul . Teď už v Bakugově náručí sladce puchrupoval . Ten se k němu naklonil , políbil ho na  čelíčko ,, Jen počkej až vyrosteš , miláčku , pomsta bude sladká " Zašeptal . Todorokimu zacukali koutky a Kisekiho si převzal opět k sobě , aby se mohl Bakugou vyspat. Ten se slastně natáhl na postel a zavřel oči .

Todoroki odložil Kisekiho do čerstvě zhotovené , modře natřené , dřevěné postýlky a přikryl ho peřinkou . Pak se vrátil k  Bakugovi , který už spal . Todoroki se k němu naklonil a opatrně ho odsunul , aby si mohl také lehnout . Hned poté , co se natáhnul , Bakugou zakňoural a přitiskl se k Todorokimu . Ten ho objal a  vtiskl mu polibek do vlásků . Přitulil se k němu a po pár minutách usnul . Oba dva spaly asi tři hodinky , než se Kiseki opět vzbudil a dožadoval se pozornosti. 

--------

Todoroki zazíval a málem sletěl hlavou do misky s cereáliema . Naštěstí se včas zarazil a raději vstal , protože měl pocit , že by to příště neustál . Oblékl se a šel zkontroloval Bakuga s Kisekim . Oba dva po krušně strávené noci spali jako zařezaní . Todoroki měl docela strach . Nechtěl odcházet takhle brzo po porodu zpět do školy , ale nemohl jinak . Už chyběl docela dlouho a navíc potřeboval Bakugovi donést učení , však chyběl ještě více než on a kdoví jak dlouho ještě zůstane doma . Diskutoval to s Bakugem a ten ho ujistil , že všechno bude v pořádku , a navíc má přijít Mizuki , takže to v klidu zvládne . Todoroki si nad tím jen povzdechl . Až moc dobře věděl , že jestli si Bakugou něco usmyslí , tak si za tím bude stát , i kdyby se měl propadnout do pekla . Todoroki tu jeho tvrdohlavost miloval . 

Todoroki šel po cestě a před sebou uviděl Kirishimu s Kaminarim , Serem a Minou . Zamračil se . Docela by ho zajímalo , jaký vztah má s Bakugem . Několikrát se ho na to zkusil zeptat , ale on vždycky odpověděl , že mu do toho nic absolutně není . Kirishima vždy odvětil , že nejlepší kamarádi . Todorokimu to stejně ale šrotovalo hlavou . Žárlil ? O tom nebylo pochyb . Ten úsměv , který se vyloudil vždy na Bakugově tváři , když si volal s tím rusovláskem , ten lesk v jeho očích ...

,, Todoroki ! "

Todorokiho ze zamyšlení vytrhl již jemu dobře známý hlas . Otočil se a spatřil Midoriyu , jak k němu se zářivým úsměvem běží . 

,, Todoroki , jsem tak rád , že jsi již zpátky " Midoriya zářil jako sluníčko a krapet se červenal . ,, Užil sis to ? "

Todoroki pokýval hlavou a zamířil do školy . Midoriya mu po jeho boku vypravoval , co se ve škole za tu dobu stalo nového . Vlastně skoro nic . Akorád na jednu velikou věc . Začali se stavět intry pro žáky . Učitelé tak rozhodli a měli pocit , že takto žáky udrží více v bezpečí . Příští měsíc by měli být dostaveny a učitelé už shání od rodičů povolení , aby se tam mohli žáci plně nastěhovat . Todorokimu by to vlastně vyhovovalo . Byl by blíže ke škole a opravdu by se cítil více v bezpečí . Byl tu akorát ten problém s dítětem . Nikomu ještě o Kisekim neřekli . Bakugou sice navrhoval , že za pár ní by mohli jet navštívit jeho rodiče , což bylo dobře , mohli by Kisekiho občas pohlídat , ale v žádném případě by se o něj nemohli starat non stop . Navíc pochyboval , že by to Bakugou vůbec dovolil . Ale na intr ho propašovat opravdu nemohli . Už jen ta myšlenka byla směšná . Tak co teda s ním ? Ani si nevšiml , že má před sebou strom a vší silou do něj narazil . Midoriya vyjekl a začal ho hned oblétávat , jestli je v pohodě , jestli se mu nic nestalo . Todoroki akorát potřepal hlavou , počkal , až se mu přestane motat . Poté se vydal bránou do školy . Na čele se mu začala rýsovat boule a Todoroki si k ní přiložil pravou ruku , aby jí alespoň shladil .

Během vyučování bylo hlavním cílem neusnout . Aby toho docílil , tak střídavě používal svou schopnost , kdykoli mu padala víčka . Průser byl , když mu ji Aizawa zrušil  . To už Todoroki nevydržel a hlavou sletěl na lavici . Spolužáci se ho sice pokusily probudit , ale když zjistili , že to je nemožné , tak mu alespoň pokreslily obličej černou fixou . Krásně se vyspal a probudil se až hodně pozdě odpoledne . Podíval se z okna a zjistil , že se již stmívá . Bakugo ! Pomyslel si a rychle vstal .

,, Todoroki ! Tak už si vzhůru ... "

Todoroki spatřil Midoriyu , jak vchází do místnosti . ,, To tu jseš celou dobu ? " Optal se ho . 

Midoryia přikývl 

,, Proč ? " Todoroki netušil , proč by tu s ním Midoriya takhle dlouho zůstával . Vždyť to bylo jistě několik hodin . Možná proto , že ho bere za kamaráda ? 

Midoriya pokrčil rameny ,, Já vlastně ani nevím . " Usmál se ,, Ale není lepší se probudit vedle přítele nežli sám ? " 

Todorokiho tahle slova překvapila . Dokonce ho i zahřála na duši . Řekl si , že je Midoriya vlastně fajn člověk . Naivní . Ale hodný . Přešel k němu a položil mu ruku na rameno . Maličký , pomyslel si . ,, Děkuji "

,, V p-pohodě " Midoriya se začervenal ,, N-Nechceš se cestou někde stavit ? T-třeba v cukrárně , n-nebo tak nějak "

Todoroki pozvedl obočí . Proč se ho na to ptá ? Zřejmě se staral , jestli nemá hlad . To je on něj pěkné , pomyslel si . Zakroutil hlavou ,, Bohužel nemám čas Midoriyo  . Chvátám domů . Ale někdy jindy půjdu rád " Potřepal Midoriyovi vlasy a ten zrudnul o dalších padesát odstínů . 

,, T-t-t-tak to jo ! Budu se moc těšit ! " Zářil jako sluníčko a bylo vidět , že ho Todorokiho slova potěšila . Společně a mlčky vyšli ven z budovy . Zde se rozdělili a Todoroki zamířil domů . Jenom doufal , že se Bakugou nebude zlobit , když přijde tak pozdě .