Zpátky do školy

826 46 11
                                    

,, Katsuki , už musíme jít " Naléhal Todoroki na svého milence , který podrobně vysvětloval pokyny jejich nové chůvě

,, Hlavně ho donuť , ať sní nějakou mrkev . Bude protestovat , bude řvát, bude ji po tobě i házet, ale narvi ji do něj "

,, Katsuki ... "

,, A bacha na ostrý věci, rád si s nima hraje "

,, Katsuki , musíme jít "

,, A kdyby se rozplakal , tak mu zazpívej , vem si ho do náruče ... "

,, Já to zvládnu Katsu , neboj , děti už jsem hlídala "

,, No ale stejně... "

,, Lásko, jestli chceme stihnout dojít do školy ještě před zvoněním , tak by jsme měli vyrazit "

,, ... Tak fajn " Bakugou se sklonil ke Kisekimu a v očích se mu leskli slzy
,, Poslouchej tetu Yu , ano ? Já budu pryč jenom pár hodinek , ale hnedka se zase vrátím, ano ? "

,, Máma ? "

Bakugou se musel rychle obrátit, protože nechtěl, aby ho jeho syn viděl plakat . Když Yui s Kisekim za sebou zavřeli dveře, propukl v mohutný pláč . Todoroki ho objal a konejšil

,, To bude dobrý , Vždyť je to jen na pár hodin . Tak neplač "

,, KDO TU DOPRDELE BREČÍ ? JÁ TEDA ROZHODNĚ NE , TO JE JENOM NĚJAKÁ TVOJE ZKURVENÁ PŘEDSTAVIVOST ! "

Todoroki se pousmál ,, Hai , Hai " Poté ho pustil a letmě políbil na rty

Bakugou si otřel slzy a vydal směr škola . Todoroki pár minut počkal , než se ho rozhodl následovat . Byl by rád , kdyby do školy dorazily společně , ale Bakugou byl v tomhle neústupný . Žádné rozhovory , osahávání , pohledy či jakékoli jiné činnosti , když jsou v okolí jiných lidí . Především jejich spolužáků . Jediné , co mezi nimi mělo být zřetelné , by měla být vzájemná nenávist , soutěživost a rivalita . Todoroki si ovšem nebyl jistý , jestli to dokáže . Být vedle Katsukiho celý den a nemoc se ho dotknout , či se na něj jenom podívat ...

Povzdechl si . Tohle bude opravdu těžké . Sklíčeně sklonil hlavu k zemi a vydal se vstříc utrpení

-------------------

Bakugou držel hlavu zvednutou a snažil se tvářit nepřístupně . Což šlo těžko , jelikož ho furt trápilo , že musel opustit svého jediného syna a nechat ho s tou čarodějnicí .

,, Doprdele " Zakřičel si na hlas , až se po něm pár školáků podívalo . Ale nic neudělali , jelikož byl Bakugou známí široko daleko a nikdo si s ním nechtěl nic začínat . V klidu , nerušen nikým se dostal do třídy . Kde bohužel jeho klid skončil . Okamžitě se k němu totiž přiřítili jeho nesmírně otravní spolužáci a ihned ho začali zasypávat otázkami ohledně jeho nepřítomnosti ve škole a jeho zdravotního stavu .

,, Jděte všichni do prdele " Zavrčel na ně Bakugou , ani se nenamáhal někomu odpovědět a šel si sednout na své místo . Midoriya si to k němu chtěl namířit , ale sotva , jak spatřil Bakugův výraz , tak si to rychle rozmyslel a začal se věnovat právě příchozímu Todorokimu . Bakugovi se nahrnula červeň do tváři a začala jím prostupovat žárlivost . Proč se na něj ten zelenej střet takhle usmívá ? Co si to jako dovoluje ? " Zvedl hlavu a jeho pohled se střetl s Todorokiho . Shoto se na něj podíval s prosbou v očích a Bakugou okamžitě odvrátil pohled , jinak by to nevydržel .

,, Bakugoooo " Ozval se známí hlas , Bakugou se za tím hlasem otočil a spatřil rudovláska , jak si to k němu směřuje . Slabě se pousmál , když spatřil ten široký úsměv , který vysel na rtech nově příchozího

Surprise ! ( Todobaku )Kde žijí příběhy. Začni objevovat