Surprise ! ( Todobaku )

Vyznání

Todoroki naštvaně mrazil popelnice a stojící auta . Vztek jím prostupoval a měl co dělat , aby nevyšla na povrch jeho levá půlka . Nenáviděl jí stejně tak moc , jako nenáviděl svého otce . A Katsuki , ten Katsuki , kterýho miloval a věřil mu ... . Ne , tohle na něj bylo prostě moc . Musel se uklidnit . Neměl ani představu , co všechno by se mohlo stát , kdyby tam zůstal . Musel pryč . Katsuki , jeho milovaný Katsuki ho takhle zradil ...

Todorokiho tvář se zkřivila do naštvané grimasy a zmrazil několik dalších aut . Bylo mu právě teď jedno , jestli se dopouští nějakého zločinu . Potřeboval si prostě někde vybít vztek .

,, T- Todoroki ? "

Shoto se otočil a spatřil svého spolužáka , Midoriya Izuku . Ani si neuvědomil , že došel takhle daleko . Midoriya nesl nákupní tašky .

,, J-Jsi v pořádku , Todoroki ? "

Shoto se krapet uklidnil a přikývl ,, Jen jsem se byl projít " Ohlédl se za sebe a spatřil ledovou stesku . ,, Potřeboval jsem na čerstvý vzduch "

Midoriya přikývl a vytvořil zářivý úsměv . ,, Asi se ti nechce domů co . Mamka je dneska pryč a já jsem doma sám . Nechtěl by si u mě přespat ? "

Todoroki zvažoval pro a proti . Nakonec souhlasil . Midoriya vypadal , že byl štěstím bez sebe . Zamířil ke svému domu a Todoroki ho následoval . Dokonce mu vzal i nákupní tašky . Vypadali těžce a Midoriya byl maličký .

Nakonec dorazily dovnitř . Izuku se hned svého hosta ptal , jestli nechce nějaké jídlo , či pití . Todoroki přijal akorát sklenici vody. Midoriya pobíhal sem a tam a snažil se Todorokimu udělat pohodlí . Když se konečně uklidnil , posadil se na svou postel a Shoto si sedl vedle něho . Prohlížel si jeho pokoj . Pěkný , hezky zařízený . Akorát hodně , ale opravdu HODNĚ věcí s All Mightem . Todoroki se pousmál nad tím , jak přespávali u Bakugových rodičů a nad plakátem , který měl Bakugou pověšený nade dveřmi . Z proudu myšlenek ho vyrušil Midoriya

,, Ehm , Todoroki ? Proč si byl vlastně tak rozrušený ? "

Shoto se na Midoriyu zadíval a potřepal hlavou ,, Na tom teď nezáleží "

Midoriya přikývl a nervozně se ošil . Několikrát se zhluboka nadechl a vydechl . Pak vzal ruku a jemně jí položil na tu Todorokiho . Ten se na něj překvapivě podíval . Midoriya se usmál a pomalinku se začal naklánět , až se dotkl Shotových úst . Todoroki byl příliš překvapen , co se to vlastně děje , že ani nereagoval . Midoriya se nad něj naklonil a pomalu ho pokládal na postel . Rukama mu zajel pod tričko a posadil se mu na rozkrok . Rty stále přisáté na těch Todorokových .

Oh , co teď asi Katsuki vlastně dělá ? Určitě mě nenávidí . A má za co . Dost jsem to přehnal . Neměl jsem na něj řvát . Jenom ... mě to dost rozrušilo . Je to moje chyba , moje pitomá chyba . Pochybuju , že by mi někdy odpustil . Chci ho vidět zase se smát . Jeho i naše překrásné dítě . Ono - ono plakalo . Panebože , co jsem to provedl . Jsem zrůda , přesně jako můj otec . Ublížil jsem těm , které zbožňuji na světě nejvíc . Prašivé monstrum . Katsukimu se stejně nejspíš povede lépe beze mě . Řekl jsem mu odporná slova . Ale já je tak nemyslel !! Kéž by to věděl . Kéž by věděl , jak bezmezně moc ho miluji .

Todoroki se začal cítit podivně . Konečně začal dávat pozor a ucítil Midoriyu , jak ho líbá a sundavá z něj tričko . Okamžitě se odtáhl . Midoriya se na něj podíval se zmatenýma očima

,, J-já ... "

,, Promiň Midoriyo , ale tohle by neklapalo . Moje srdce už patří někomu jinému . Neber si to osobně , si fajn kluk "

Midoriyovi se začali v očích tvořit slzy . ,, Já jsem věděl , že je to z zbytečné . Samozřejmě , že moje city neopětuješ . Ale proč si mě nechal zajít tak daleko ? "

Todoroki pokrčil rameny ,, Zamyslel jsem se a uvědomil si , jak je pro mě ta konkrétní osoba moc důležitá "

,, Asi mi neřekneš , kdo to je "

,, Já bych rád , ale pochybuji , že bych se dožil dalšího dne "

,, Asi by si měl už jít "

Todoroki přikývl a urovnal si tričko . Vstal a Midoriya ho doprovodil ke dveřím . Ještě než se Shoto vydal na cestu , tak ho chytil za ruku

,, M-mě je jedno , koho to vlastně máš rád , ale chci , aby si věděl jednu věc . Miluji tě a nehodlám se tě jen tak vzdát . Budu o tebe bojovat , tak se na to připrav . "

Poté ho stáhl níže a ho políbil na ústa . Hnedka se odtáhl , zalezl zpátky do domu a rychlostí blesku za sebou zavřel dveře . Todoroki chvilku vyjeveně stál , než se rozešel směrem ke svému domovu . Midoriyu okamžitě vypustil z hlavy , to může vyřešit potom . S každým krokem zrychloval až běžel . Chtěl se dostat domů co nejdříve . Chtěl se dostat co nejdříve ke svému Bakugovi . Chtěl mu říct , jak moc ho to všechno mrzí a jak moc ho miluje . Jeho i dítě . A nikdy nepřipustí , aby znovu plakaly . Znovu už ne . To si právě teď sám sobě přísahal .

Miluji tě Bakugou Katsuki a doufám , že ty mě taky . Nikdy už nebudeš znovu smutný , nebo naštvaný . Odteď už budeš prožívat jen samé příjemné emoce . To ti teď přísahám na lásku , kterou k tobě cítím . Tak na mě koukej počkat