tečka

471 57 22
                                    

talíře se mi rozpadají
pod rukama
stejně jako přátelství
(která nikdy neexistovala?)

přečtené zprávy
bez odpovědí
dusím v sobě emoce
(vztek nebo zklamání?)
.
.
.
asi obojí

chci brečet a řvát a ničit -
počkat
vždyť já už vlastně ničím

sebe

samotnou.


- 6.10./18

rozpolcená - sbírka poezie II.Kde žijí příběhy. Začni objevovat