„Lyo vstávej!“ Křikla na mě mamka přes zavřené dveře mého pokoje. Ale já jsem se jen převalila na druhej bok a přehodila si přes hlavu deku.
„Lyo!“ Zabušila na dveře.
„Já už jdu mami!“ Zařvala jsem a pomalu se vyhrabala z postele. Zaplula jsem do koupelny, kterou jsem měla jenom sama pro sebe, což bylo opravdu fajn. Chvilku mi trvalo, než jsem se zkulturnila a pak jsem otevře dveře a vyšla z mého pokoje. Jakmile jsem otevřela dveře, Tobby mi objal nohy.
„Ahoj bráško.“ Klekla jsem si k němu a pohladila ho po jeho buclatých tvářičkách.
„Doblé láno.“ Zašišlal a usmál se na mě.
„Dobrá ráno. Poď, půjdeme na snídani, ano?“ Vzala jsem ho do náruče a ještě cestou jsem silně pěstí bouchla na dveře Chloenina pokoje. Pousmála jsem a rychle běžela dolu do jídelny.
„No konečně si se vyhrabala z postele.“ Ozvala se matka.
„No jo, ale Chloe je ještě v posteli.“ Řekla jsem a posadila si Tobbyho vedle sebe. Popadla jsem jednu topinku a zvedla se.
„Kam zase jdeš?“ Ozvala se matka.
„Jdu běhat.“ Vyběhla jsem z jídelny a ve dveřích jsem se srazila s Chloe. Ale doslova. Obě jsme seděly na zemi.
„Au! Ty si blbá!“ Zavrčela Chloe a sáhla si na čelo. Já jsem se jenom zasmála a pomohla jí se zvednout. Vyběhla jsem z domu a vběhla do lesa, který byl za naším domem. U našeho stromu už na mě čekal Tom. Doběhla jsem k němu.
„Ahoj.“ Usmál se na mě a vtiskl mi polibek do vlasů. Pevně jsem ho objala a zabořila obličej do jeho hrudi.
„Jak si se měla?“ Zeptal se mě, když jsem ho konečně pustila.
„Ale jo, akorát jsem se moc nevyspala, jak jsme včera kecaly do noci.“ Pousmála jsem se. Skoro každou noc byl Tom u mě v pokoji a prostě jsme jen tak leželi v posteli a povídali si. Docela mě zarazilo, že si toho máma ještě nevšimla a nebo, že to Chloe nekecla.
„Tak to pak jo, ale já jsem ti říkal, aby si...Lyo?“
Podlomily se mi kolena a spadla jsem na zem. Už zase! Bylo to tady zase. Ten hroznej pocit uvnitř mě. Nic jsem nevnímala, jenom tu hroznou bolest uvnitř mého těla. Byla jsem zase celá horká a po čele mi stékala kapička potu. Oči mě strašně pálily. Klečela jsem na zemi a z pusy mi vycházely divné zvuky. Asi po dvaceti minutách hrozné bolesti to přestalo. Zrychleně jsem dýchala a koukala se vyplašeně kolem sebe.
„Lyo, Ježiši co se ti stalo? Co to bylo?“ Vzal mě Tom do náruče a koukal se na mě vyplašeně. Tohle se mi poslední dobou stávalo pořád. Ale netušila jsem, co to je. Byly jsme s tím u doktora, ale ty nic nenašli. Schoulila jsem se Tomovi do náručí a zavřela oči.
