Impossible /POZASTAVENO/

3. část

Ráno jsem se probudila celá rozlámaná. No, po včerejší noci se není čemu divit. (fakt sorry ale nebudu tady rozepisovat ty úchylárny...😂) Podívala jsem se vedle sebe a tam spokojeně oddychoval Harvey. Vzala jsem do ruky mobil a - "Cože?! Harveyi vstávej! Skoro by jsme zaspali!" "Noták Lor, vždyť je terpve... Půl osmé? Si děláš srandu? Jak tohle stihneme?" Jenom jsem se zasmála a šla udělat ranní hygienu. Pak jsem se převlékla do oblečení co jsem si sem včera z domova vzala. Ale co to? Kde je moje tričko? "Hrvy neviděl jsi moje tričko co jsem měla v tašce?" "Ne." Aha super.... "Ale klidně si můžeš půjčit nějaké moje..." Ok asi nemám na výběr... Takže jsem na sobě měla modré, na kolenou roztrhané džíny a Hrvyho volnější šedé tričko s krátkým ruká sevem. On měl na sobě své černé džíny a bílé tričko (taky s krátkým rukávem). Popadli jsme naše batohy a šli na zastávku. Do školy jsme kupodivu přišli 5 minut před zvoněním... "Jak jsme to sakra stihli?" "No mě se neptej" odpověděl mi a zasmáli jsme se. To už jsme ale byli ve třídě a všechny pohledy se upřely na nás... Co se tu sakra děje? "Hele to je ta holka co se včera líbala na hřišti s Mikem!" ukázala na mě jedna pipina... Ani si nevzpomene na jméno? Harvey se na mě udiveně podíval. "Je to pravda Lor?" řekl zklamaně a naštvaně zároveň. Tak to je v prdeli... "Hrvy ne! Počkej! Není to tak jak si myslíš!" Vyšel ze třídy a já za ním vyběhla. Ještě předtím jsem se nenávistně podívala na tu brunetu. Chce nás dát určitě od sebe a přebrat mi ho! Běžela jsem za ním. Doběhla jsem ho na konci chodby a tam jsem ho zastavila. "Je to pravda Loren?" "Ne! Dobře, je pravda že jsme se líbali ale nebylo to tak jak si myslíš!" "A jak teda?!?!" skoro křičel. "Tak se uklidni a poslouchej mě." Převyprávěla jsem mu to všechno jak to bylo. "Aha.... Promiň Lor neměl jsem na tebe být tak naštvaný... Ale slib mi že už se sním nebudeš takhle stýkat. Jestli na tebe ještě sáhne, dostane přes držku. Chci pro tebe jen to nejlepší..." "Dobře a promiň... takže zase OK?" "Jasně Lor" řekl a přitáhl si mě k sobě. Potom se ke mně nahnul a spojil naše rty. "Jenom chci aby jsi věděl že tě miluju a nikdy bych tě nepodvedla Harvíku." "I já tebe. Miluju tě Lor." "Ehm ehm" ozvalo se za námi. Ups! "Nemáte být náhodou v hodině?" "No, vlastně..." řekl Hrvy. "Oba okamžitě do ředitelny!" zařvala na nás zástupkyně která se musela zrovna procházet po chodbě... Ale asi se nedá nic dělat. "Pojď Lor jdem." Šli jsme do ředitelny. Tam jsme si vyslechli kázání a protože měl ředitel zřejmě dobrou náladu tak nás pustil domů... Chápete?! "Super tak máme volno. Zvu tě na kafe babe" "Hmm to není špatný nápad. Děkuju." Vyrazili jsme do Starbucks. Tam jsme si oba dali karamelové frappucino a šli si s ním sednout do parku protože bylo hezké počasí. "Lor nechtěla by jsi dneska něco podniknout?" "No já jdu na nákupy a nevím jestli by tě to úplně bavilo takže asi ne... Promiň." "Neva v poho tak jindy" usmál se. On je tak roztomilý! Rozloučili jsme se a já vyrazila na ty nákupy. To zas bude na dlouho!

Dneska to je kratší, neměla jsem na to náladu... Chci se zeptat. Má to vůbec cenu psát?🙄 Jako mě to přijde úplně o ničem a nemám nápady co sem napsat aby to bylo zajímavější... Jinak nevím asi to přestanu psát. 😖🐢

Kačka 💗