My life is like a Wonderland

1.

Blíží se konec školního roku a já s Amandou jsme se domluvily, že poslední prázdniny předtím než se naše cesty rozdělí, strávíme co nejvíce spolu. Jedena z nejbláznivější věcí bylo to, že jsme se přihlásily na letní tábor.
Nechtěla jsem, aby Amanda odjela, ale zároveň jsem věděla, že ani ona s tím není smířená, a proto jsem se jí snažila být oporou.

Nastal poslední týden našeho posledního školního roku na základce. Konalo se spoustu večírků, a my s Amandou ani na jednom nechyběly. Amanda byla vždy ta, která stála opodál s kelímek džusu, aby mě potom mohla odvést domů. Byla jsem ji za to vděčná, ale taky mě trápilo, že si to neužívá stejně jako já. Tak mě napadlo, že si to teď prohodíme.

Jako vždy jsem se chystala o chvíli dřív. Navlíkla jsem si na sebe černé legíny bílé tílko a kostkovanou košili. S líčením jsem to nijak nepřeháněla a vlasy jsem si stáhla do dvou francouzských copů. Zrovna ve chvíli, kdy jsem došla dolů do kuchyně mi zavibroval mobil.

Doraž ke mně prosím!!-A❤

Zabalila jsem si všechny věci do malé kabelky a vydala jsem se do haly, kde jsem si obula tenisky. Jen jsem houkla jsem na Joshe (mého staršího brašku), že vyrážím dřív, ale nic neodpověděl. Rychle jsem nasedla do auta a vydala k Amandinu domu. Když jsem zazvonila, otevřela mi paní Becková (Amandina mamka) a se smutným úsměvem mě pustila dovnitř. Já okamžitě vyběhla schody. Vyběhla jsem do pokoje, který jsem znala stejně dobře jako ten můj. Přistoupila jsem k posteli, na které seděla Amanda. Okamžitě jsem si sedla vedle ní a objala jí. Začala mi vzlykat na rameni a já jí hladila po zádech. Jemně jsem se zeptala:
,,Co se stalo?"
Amanda mi pohlédla do očí a potichu špitla: ,,Tátu v té práci potřebují dřív. Leno, my se budeme stěhovat už za tři týdny!"

Když se trochu uklidnila, řekla jsem jí, že bychom se měly chystat. Ona jen mlčky přikývla a šla si dát sprchu. Já ji mezitím vybrala oblečení. Černou sukni nad kolena jsem doladila bílou halenkou. Když vylezla, vyfénovala si vlasy a pak je stáhla do volného drdolu. Obula si stříbrné sandály a já v tu chvíli litoval, že jsem si taky nevzala něco víc letního. Zabalila si věci do tašky a vydala se po schodech dolů a já jí následovala. Amanda se snažila projít aniž by si nás někdo všiml, ale v tu chvíli se ve dveřích do kuchyně její otec. Pozdravil mě a zeptal se, jak se mají rodiče. Ale to už mě Amanda táhla na ulici. Já se jen otočila a rychle se rozloučila.

Ona svého otce nenáviděla, protože se kvůli jeho práci museli stěhovat. Pamatuji si jak se k nám v páté třídě přestěhovala. Amanda byla nešťastná,to nás tak nějak spojilo dohromady, ale teď se to mělo stát znovu a já nevěděla, jak to zvládne. Věděla jsem, že má problém navazovat kontakty s cizími lidmi. Bála jsem se o ní, hrozně moc.

Když jsem zaparkoval před Mikeovým domem. Pohlédla jsem na nešťastnou Amanda, která si toho všimla a pokusila se o úsměv. Vystoupily jsem a vydaly se k velkému domu. Party byla v plném proudu. A my s Amandou jsme se snažily protlačit mezi našimi přiopilými spolužáky. Zašla jsem si pro kelímek vody a když se ohlídla na místo kde předtím stála Amanda, postával tam nějaký kluk. Ona prostě zmizela, to mi k ní vůbec nesedělo a tak jsem se jí vydala hledat.

Prošla jsem snad všechny místnosti v domě a nikde jí nenašla. Uslyšela jsem z domu potlesk a tak jsem se vydala k místu odkud vycházel. Vešla jsem do prostorné jídelny, kde byli všichni nahrnutí okolo stolu. Snažila jsem se dostat blíž. V tu chvíli jsem uviděla jak Amanda tančí na stole a výsléká
se před zraky všech. Nastalo ticho, jakoby se zastavil čas. Amanda všem poskytla pohled na její prsa. Všichni tleskají a ona sléza ze stolu a nechá ostatní aby si sáhli na její odhalená prsa.

Tohle nebyla ona, musela být vážně opilá.
Rychle jsem se k ní protlačila a táhla ji pryč. Ona se mi vyškubla a začala ječet: ,,Co si myslíš, že děláš!?" Nevěřícně jsem se na ni dívala jak si zapíná jeden knoflíček za druhým.
,, Snažím se ti pomoc Ami!" vyhrknu najednou. Prošel kolem nás kluk, který plácl Amandu po zadku. Ta se jen usmála a dodala: ,,Ty jen závidíš, že se všichni dívají na mě!"
,,Tak to rozhodně není." řekla a s těmi slovy ji opět chytla za ruku a dotáhla ji k autu, do kterého jsem jí posadila. Vzala jsem jí z kabelky mobil, od kterého znám heslo a napsala jsem její mamce. Věděla jsem co by s jejími rodiči udělal její stav.

Přespím u Leny-A❤

Vydala jsem se k našemu domu a když už jsem zastavila. Zavolala jsem Joshovi jestli mi pomůže s Amandou nahoru. Bylo něco po půlnoci a tak jsme museli být opatrní abychom neprobudili rodiče. Když jsme byli u mě v pokoji dala jsem Joshovi pusu na tvář a poděkovala. Zavřela jsem dveře do pokoje aby nás nikdo nemohl vidět a převlékla Amandu do pyžama a uložila ji do postele. Já si lehla na zem a po chvíli jsem celá vyčerpaná usnula.

Někdy nad raném mě probudila tiché vzlyky a zrovna když jsem se podívala na Amandu bouchla do peřiny a tiše zaskuhrala: ,,Do prdele!!" Vstala jsem a sedla si k ní. Začala znovu vzlykat a já jí obejmula. Z mého objetí se brzy vyvlíkla a rychle běžela do koupelny na proti mému pokoji. Na chodbě jsem uslyšela kroky. Podívala jsem se do dveří. Stál v nich Josh. Vyskočila jsem na nohy a vrhla se mu kolem ramen. Když se do místnosti vrátila Amanda se smutným úsměvem, ale docela sebejistě řekla: ,,Tak to všechno vyklop."

Posadily jsme se na postel a Josh nám šel udělat do kuchyně horkou čokoládu. Koukla se na hodiny, bylo 4:20 věděla jsem, že už neusnu a tak jsem začala: ,, nejdřív si mi někam zmizela tak jsem se tě vydala hledat. Našla jsem tě jak polonahá tancuje na stole. Chtěla jsem tě odtamtud dostat. Ale bránila ses a pak si na mě vyjela, že ti jenom závidím a..." nedokázala jsem pokračovat. Viděla jsem jak se mračí a pak jen tak opatrně jako by se bála pronesla: ,, Strašně moc se ti omlouvám" věděla jsem, že to myslí vážně a, že z ní mluvil alkohol, ale stejně ta slova bolela. Ona najednou rychle vstala a zmizela v koupelně.

Josh nám donesl čokoládu a Amandě skleničku s vodou a práškem proti kocovině. Pak se podobal na hlavě a unaveně zamrkal.
,,Půjdu si lehnout princezno." přišel ke mně a dal mi pusu do vlasů. ,,Kdyby se cokoliv dělo jsem vedle."

V sedm jsem sešla dolů do kuchyně a umyla hrníčky z noci. Do kuchyně vstoupila mamka. ,, Dobré ráno zlatíčko. Ona tu Ami spala?" zvedla tázavě obočí a já přikývla. ,, Vzbudila jsem jí a vypadala zmateně. Děje se něco?" pokračovala mamka. Zhluboka jsem se nadchla a řekla jsem: ,,Stěhují se už za tři týdny mami. A Amanda to včera trochu přepískla tak jsem na ni chtěla dohlídnout." Vrátila jsem se do pokoje. Asi si prohlížela si fotky vyvěšené na mé stěně, byly jsme na nich já a ona v okamžicích, které jsem tak milovala a nikdy nelitovala toho, že se staly. Měla slzy na krajíčku. Nechtěla jsem aby byla nešťastná, ale věděla jsem,že tomu nemůžu zabránit.

Do školy nás hodil Josh. Ještě než jsme vystoupily jsem Amandě stiskla ruku a ona mi stisk opětovala. Vystoupili jsme a najednou všechny pohledy padly na Amandu. Zkontrolovala jsem jestli je všechno v pořádku. Bylo Ami se usmívala, věděla jsem, že se snaží být silná. Chtěla jsem aby to zvládla, ale věděla jsem, že to nevydrží dlouho. U našich skříněk jsme se srazily se zbytkem party, do které patřili ještě George, Barb a Elena. Všichni jsme se objali a vyrazili ke třídě. Cítila jsem jako Amandu pohledy ostatních začínají znervózňovat. Rychle jsme zapadli do třídy, posadili se na svá místa a čekali kdo z nás prolomí ticho mezi námi. Byl to George. Pohlédl na Amandu jak znepokojeně vypadá a tak se zeptal: ,, Co se stalo Ami, vypadáš vážně strašně!" pokusil se o vtip. Amanda jen vzhlédla že země a pokusila se o úsměv. ,, Včera jsem to dost přepískla a jak to tak vypadá všichni si na to pamatují." V tu chvilt ji do řeči skočila Elena: ,, Měli bychom uspořádat přespavačku myslím, že si máme co povědět. "

Máme tu nový a zároveň můj první příběh na tomto účtu. Doufám, že se vám bude dobře číst a zaujme vás. Chtěli byste abych já rozhodla o tom jak budou postavy vypadat? Nebo o tom chcete rozhodnout sami?

Vaše sarynka ❤