11.

8.1K 250 0
                                    

Pohled Lauren

,,Nech si zdát."

Mlčky jsme tam stáli. Nikdo nic neříkal. Cítila jsem na sobě jeho pohled. Nebylo mi to vůbec příjemné, stejně jako to, že nejzajímavější věcí v tuto chvíli byli moje boty.

,,Fakt na vás nemám čas, jestli si během dne rozmyslíš co po mě chceš, dej mi vědět, teď jdu na hodinu. Nebylo mi ctí tu s vámi být. Sbohem."

Vyvlekla jsem se mu a rychlík krokem mířila k mojí třídě.

Texter. [1D]Kde žijí příběhy. Začni objevovat