80.

3.3K 87 1
                                    

Third person PoV:

Brunetka, které se povedlo už po několikáté utéct z domu kudrnatého mladíka, byla mimo dům už dva dny.
Celou dobu pobývala v lese, který se zdál nekonečný.

,,Lauren? Tady jsi! Proč si mi to udělala?"

Chraplavý hlas přerušil ticho které v lese panovalo. Brunetka nad tím jen zakroutila hlavou a pokračovala dál v cestě mezi stromy. Myslela si, že to jsou jen další halucinace, které ji celou dobu doprovázeli. V hloubi mysli věděla, že kudrnáče opravdu miluje.

,,Lauren, stůj! Prosím, vrať se semnou! Musíš jít semnou nebo tady umřeš."

Kudrnáč cítil, že se za chvilku zhroutí, jestli ho brunetka neposlechne a nevrátí se s ním.

Za tak krátkou dobu si uvědomil, že ji opravdu miluje. Chtěl s ní žít až do konce života. Chtěl si s ní založit rodinu, šťastnou rodinu.

Brunetka se pomalu otočila a její oči se setkali s jeho. Ucítila malé pramínky slz stékat po jejích tvářích.

Pomalu se k němu rozešla. Po pár krocích se jí ale podlomily nohy. Kdyby ji silné, potetované paže nechytili, spadla by na zem.

Harry uvěznil Lauren v pevném obětí, ze kterého ji nechtěl už nikdy pustit.

,,Už bude všechno dobrý. Budu se snažit být pro tebe ten nejlepší člověk jaký dokážu."


Už tě nikdy nechci pustit. Chci tě držet až do konce života. Chci aby jsme byli už jen ty a já. Navždy.



Achjoooo
Vůbec se mi nechce tuhle knížku ukončit😭 tohle je poslední kapitola, pak napíšu jen epilog a bude oficiální konec.😪❤️

Texter. [1D]Kde žijí příběhy. Začni objevovat