10; Poprvé?

1.3K 30 13
                                    

Sebastian

Celý natěšený jsem vešel do kuchyně. Už jsem si to stihl trošku naplánovat, ale lépe si to stejně užijeme když to necháme na našich touhách. Stejně se budu muset krotit, protože ta moje touha, kord po tom co mě Matty tak vyprovokoval, je až u stropu. A to by Matty nemusel vydržet.

Chtěl jsem rovnou zamířit do ložnice, když vtom jsem si všiml, že stojí před otevřenou ledničkou a čučí do ní jako do televize. Docela jsem nad tím pohledem zarazil. Co tam hledá?

Pomalu jsem se k němu připlížil a nenápadně se zezadu přiklonil k jeho uchu. „Snad hned nechceš začínat se šlehačkou? Myslím že upatlanej budeš i od něčeho jiného." Mírná provokace před akcí.

„Přesně neznám tvé kuchařské znalosti, ale já bych řekl že do boloňské omáčky na špagety se šlehačka nedává." Odpověděl se sarkasmem. Ani se na mě neotočil a dál hleděl do lednice. Já byl totálně mimo. Do jaké sakra omáčky?!

„Omáčky?" vypadlo ze mě překvapeně. Co má tohle sakra znamenat?

„No. Jak vidím, tak jsi od mého minulého kuchyňského řádění nebyl nakoupit, takže nic jiného než omáčku na špagety z toho asi nevykouzlím. A pokud chceš uvařit něco jinýho, tak skoč nakoupit." Odvětil mi, konečně odtrhl pohled od lednice a s vážností se na mě podíval. Já na něj zůstal jen překvapeně koukat. Prosím, ať teď řekne že si dělá srandu a jdem na to. „Co tak překvapeně koukáš. I když jsi mi řekl že v kuchyni, kord v té tvojí zástěře, vypadám kouzelně, tak čarovat neumím."

„Počkej. Ty mi chceš uvařit?!" mírně jsem se zhrozil. On to myslí vážně. Po tom co jsem na něj tohle vychrlil, trošku znejistěl.

„A-Asi jo. Říkal jsi že miluješ když ti uvařím. T-Tak jsem myslel že to bude dobrý ‚něco za něco'. Ty jsi mě přestal lechtat a já ti uvařím. V-Vadí ti to?" zeptal se vyplašeně. Lehce zblednul v obličeji a připadalo mi že se nepatrně přikrčil. Vážně ode mě čekal nějakou přehnanou reakci?!

„Ne. Ale já měl na mysli trošku jinou věc na oplátku." Řekl jsem se šibalským úšklebkem a za pas jsem si ho přitáhl těsně k sobě. „Něco osobnějšího." Dodal jsem a nedočkavě jsem ho začal líbat. Tohle už však nebylo to jemné opatrné líbání, tohle bylo dravější a vášnivější. Strašně moc ho chci. Asi to nakonec nebude to co jsem chtěl původně, jelikož po tom menším nedorozumění s ‚něco za něco' jsem musel svoje nemravné myšlenky zklidnit. Chtíč zůstával na stejné úrovni, protože s tím hold nic nenadělám, ale přitáhl jsem mu otěže a utvrdil jsem se v tom, že udělám jen to, co se bude líbit Mattymu. Nemůžu a hlavně nechci ho do ničeho nutit.

Matty mi polibky dobrovolně a s chutí oplácel. Jazykem jsem pečlivě prozkoumával každičký kousíček jeho úst. Jednu svou ruku jsem nechal klidně ležet na jeho boku a tou druhou jsem zkoumavě vklouzl pod jeho tričko. Zbožňuju když se můžu dotýkat jeho holé kůže. Hlavně té na jeho bříšku. Kvůli nedostatku vzduchu jsem se pomalu odlepil od jeho rtů. I když trošku neochotně. Chtěl jsem ho začít líbat znovu, ale tentokrát jsem dostal chuť na něco jiného. Víc jsem se k němu sklonil a začal mu malými pusinkami oždibovat krk. Matty mi potichounku zasténal do ucha, což pro mě bylo jako rajská hudba. Nějak tak automaticky jsem ho vysadil na kuchyňskou linku, aby byl víš a já tak měl lepší přístup k jeho krku. Udělal jsem mu jeden velký a ještě několik malých červených flíčků, které by mu měli do zítřka zfialovět. Hlavně ten velký. Matty u toho nádherně vzdychal a já si to užíval.

Můj roztomilý spolužákKde žijí příběhy. Začni objevovat