Vnímám, sdílím

Plavu v oceánu...

Poslední dobou je všechno tak nějak v mlze. Vše uteče dřív, než si vůbec stihnu uvědomit, co se děje, a pak si nic nepamatuji.

Připadá mi, že jen tak proplouvám časoprostorem.
Že plavu v nekonečném oceánu a nemám se čeho pořádně chytit. Jen čekám, kdy mi dojdou síly, budu se moc položit na hladinu a voda mě obejme kolem dokola. Se vším budu smířená. Své myšlenky nechám proplout hlavou jako rybky, které proplouvají kolem mně.
Budu klesat do té nejhlubší propasti, kam nedosáhnou sluneční paprsky. Bude náročné se odtamtud dostat. Mé tělo bude ale celou cestu tam odpočívat, takže až se mé lopatky dotknout ledového písku, budu připravená se odrazit, vyplout, otevřít hladinu vody a znovu se svobodně nadechnout. A plout dál s novou energií...

Ari

28. 11. 2018