Prostitution

Kapitola 7.

Zůstal jsem tam až do rána a kolem 10 jsem se proplížil domů. Venku bylo Sethovo auto, tak jsem si musel vymyslet nějakou dobrou výmluvu, kterou mi sežere.

Sotva jsem otevřel vchodové dveře, už se Seth začal vyptávat na to, kde jsem byl a co jsem tam dělal.

„Na to samý se můžu zeptat tebe.“ Zavrčel jsem a zabruslil přímo do kuchyně namíchat si drink.

„Tak odpovíš mi?!“ Zařval po mně přes celej barák, až jsem se začal bát.

„Byl jsem u kamarádky.“ Odpověděl jsem polohlasem.

„Jo tak u kamarádky!“ Nasadil ironický hlas a chytil mě za zápěstí.

Natiskl se na mě, jak jen to šlo a nasraně s ironickým hlasem mi šeptal do ucha: „Kamarádka má penis a šukala tě včera celý večer?“

Mlčel jsem. Měl jsem strach. Nevěděl jsem, co je schopný mi udělat. Začal se o mě třít a říkat mi strašně oplzlé věci. Nevím, co se s ním stalo. Byl to úplně jiný člověk…

„Když už jsi taková děvka, tak to se ti bude líbit, neboj.“

„Nešahej na mě!“ Odstrčil jsem ho od sebe. Nelíbilo se mi, jak mě osahával.

Přistála mi na tváři facka. Chytil jsem se za bolavé místo a řval po něm, co si to jako dovoluje.

„Nebudeš mi lhát! Zakazuju ti chodit k McLaughinovi! Budeš poslouchat a dělat to, to ti řeknu!“

„Nejsem tvůj majetek a budu si dělat, co chci!“

„Ne, to nebudeš!“ Přiletěla mi další facka.

„Nešahej na mě!“ Hodil jsem po něm skleničku a rozutekl se na zahradu. Přeběhl jsem plot, abych se dostal na Garrettovu zahradu.

„Garry pomoc!“ Řval jsem jako na lesy. Pomohl mi. Schoval mě k sobě domů a zamkl všechny dveře.

„Otevři ty svině!“

„Jdi do prdele, nebo na tebe zavolám poldy!“ Ječel jsem po něm jako malá ustrašená holka.

„Joshi nereaguj a buď ticho. Schovej se do ložnice, zamkni se a nech to na mně.“

Chtěl jsem vidět, co má v plánu, proto jsem si nechal pootevřené dveře ložnice, abych viděl na vchodové dveře, na Garretta se Sethen. Viděl jsem, jak Garry drží v ruce zbraň. Bál jsem se, aby ho nepostřelil.

"Tak a vypadni! Jestli se k němu jenom přiblížíš, napálím ti to přímo mezi oči!" Nabil zbraň a namířil ji přímo na něj.

"Tímhle to neskončilo! Tu děvku dostanu a tebe zmrde taky!" Zařval, až mě z toho bolela hlava a nasraně odešel. Garrett práskl dveřma, zamkl a okamžitě běžel ke mně.

"Dobrý, Joshi?" Starostlivě mě objal, za což jsem byl neskutečně rád. Měl jsem v něm oporu.

 "Neboj se. Jsem tady pro tebe a budu tě chránit." Šeptl mi do vlasů. Pomalu, ale jistě, jsem si začal uvědomovat, že do něj nejsem jenzamilovaný, ale že ho dokonce miluju.

Seděl jsem na sedačce zabalený do deky a tupě zíral ven. Pořád dokola jsem si přehrával tu scénu. Neměl jsem ani tušení, co se s ním salo. Byl úplně jako vyměněný, jako by to nebyl on. A proč měl Garry bouchačku? Co přede mnou tají? Co s děje?

"Udělal jsem ti bylinkový čaj na uklidnění." Postavil přede mne na stůl hrníček s horkým čajem a hodlal se vrátit do kuchyně, zase mě rozmazlovat těmi dobrotami.

"Sedl by sis prosím na chvíli vedle mě? Potřebuju tě."

Chápavě se pousmál a sedl si co nejtěsněji ke mně. Pověsil jsem se mu na krk a zabořil hlavu do jeho ramene.

"Jsi to nejlepší, co mě potkalo." Zavzlykal jsem. Nemohl jsem si pomoct. Ty emoce přišly jako vlna při přílivu. Opravdu jsem za něho byl rád. Dovolím si řici, že ho miluju. Fakt šíleně moc. Cítím, že on je ten pravej, životní láska, ochránce. Cítím se s ním v bezpečí. Je to úplně jiné než se Sethem.