BEGIN AGAIN [CZ]

5. » You changed him.

„Omlouvám se, Leilo. Byla jsem s Ryanem na čaji.“ přiběhla jsem udýchaná k Leile, která jen mávla rukou a laskavě se usmála.

„To nevadí, Julie.“

Vyrazily jsme směrem k obchodům, které jsou pro ty vyšší vrstvy. Prostě tam, kde si to rozhodně nemůžu dovolit. Když jsem tak trochu naznačila, že nemám v takových obchodech ani na náramek, Leila mi hned řekla, že všechno zaplatí oni. Cítila jsem se trapně, ale nedalo se nic dělat. Objevily jsme nádherné šaty, které vypadaly jako pro princeznu. Byly bílé jako sníh, měly odhalená záda, v pase měly pravé perly a sahaly až na zem. Otočila jsem cenovku a málem odpadla na místě. Třicet tisíc dolarů. Bože, tolik stálo mámino auto!

„Nějak jsi zbledla, copak?“ zeptala se mě Leila a sama se podívala na cenovku. Pokrčila rameny.

„Jestli si děláš starosti s cenou, tak neměj. To je maličkost.“

„Proboha, kolik vyděláváte?“ vyhrkla jsem a pak si zacpala pusu, protože jsem se chtěla zeptat v duchu.

Ona se jen zasmála.

„Ryan ti to neřekl?“

Záporně jsem zavrtěla hlavou.

„Ono je to celkem jedno, kolik vyděláváme, ale je to o deset tisíc víc, než stojí tyhle šaty.“

Takže čtyřicet tisíc dolarů. A za měsíc, den, nebo...? Když Leila uviděla, jak jsem zmatená, dodala :

„Za hodinu. Takže se neboj, tohle všechno je maličkost.“

No... Páni. A i přesto je Leila taková... normální. Není namyšlená, ani arogantní. Chová se jako moje máma. Ale Ryan... To je namachrovaný blbeček. Arogantní a namyšlený. To mi zase připomnělo, jak ho nesnáším. A taky to, že vodíme za nos jeho mámu, která ho miluje a mě má ráda. Myslí si, že se s Ryanem milujeme a že spolu budeme navždy, že jednou budeme mít dvojčata, kterým bude číst večer pohádky. A místo toho se nenávidíme a rozvod proběhne za měsíc.

„Vyzkoušej si ty šaty.“ vytrhla mě Leila z myšlenek a já přikývla.

Zalezla jsem si do kabinky a sundala si oblečení, které jsem měla na sobě. Chvíli trvalo, než jsem na sebe ty šaty navlékla. Potom jsem vylezla a Leila vypískla radostí.

„Vypadáš úchvatně!“

Stoupla jsem si před zrcadlo a prohlédla se. Vypadala jsem jako nějaká princezna před svatbou, do které je nucena. Jak je to v pohádkách. Jenže pak ta princezna uvidí prince a zamiluje se do něj. U mě je to pravý opak. Uviděla jsem ho a začala ho nenávidět.

Za dvacet minut jsme už vycházely z toho obchodu s taškou v mé ruce.

„Nezajdeme si na oběd?“

„Fajn.“ souhlasila jsem.

Už byl nejvyšší čas, můj žaludek už nahlas hlásil hlad. Zašly jsme si do nějaké luxusní restaurace. V tom přepychu se necítím dobře, tohle není můj styl. Můj styl je uvařit si oběd sama, nebo oběd od mamky. Ale co se dá dělat?

Když jsme dojedly, povídaly jsme si.

„Víš.. Už jsem si myslela, že si Ryan nikoho nenajde. On nikdy nebyl zrovna ten typ na lásku. Vždy měl jen vztahy na jednu noc.“ vzdychla.

„Asi se změnil.“ zamumlala jsem.

„Ty jsi ho změnila.“

Pousmála jsem se a upřela zrak na můj prázdný talíř.