Znáte to? Ten otravný pocit... Když musíte nosit ten falešný úsměv...?
Já to znám... Vím, jaké to je...
Používat falešný úsměv... Je pro mě tak jednoduché,jako slzy...
Jedna vzpomínka... Mnoho slz
Jeden fake smile... Mnoho spokojených lidí...
Ale pořád je to pro smutného člověka jednodušší než stále poslouchat tu otázku... "stalo se něco? Jsi vpohodě? Děje se něco?"
A nejtěžší je, když to musíte vysvětlovat... Vím, jaké to je... Není to jednoduché... Právě naopak...
A taky je těžké, když už na vás lidé poznají, že to není ten pravej úsměv... A snaží se najít řešení... Ale marně... Žádné není.. Ale oni to pořád nechápou... A pořád se nám snaží pomoct...
Je sice fajn,že o nás mají strach... Ale občas se to nehodí... Fakt ne...
ČTEŠ
"problémky"
Randomto, co sem budu psát...Jsou vysvětlivky mých "problémů" budu se snažit,to co nejvíc vysvětlit,aby jste to pochopili.
