Elfský otrok (otrok a přítel 2)

Kapitola 2

Aron ucítila bolest na temeni hlavy a když se znovu probudila byla připoutaná za ruce i za nohy ke zdi v jedné z cel.
Povzdychla si. Co má teď dělat? Je víc než jasné, že odsud se už nedostane.
Povzdechne si a po chvíli znova usne.
Aron probudilo zacloumání ramenem.
Okamžitě se probrala a uviděla Rinchaldovu tvář, bylo jí z ní na zvracení. Nenáviděla ho, v duchu zuřila, když ho viděla, ale věděla, že se musí ovládnout.
Dělala, že jí nezajímá co jí chce, ale přesto ho poslouchala.
Rinchald si sedl do křesla, které mu přinesl jeden ze stráží a začal mluvit směrem k Aron ,,Tak ty jsi prý němá." od Aron nedostal žádnou odezvu, ale to mu nevadilo a pokračoval: ,,Ale já vím něco jiného. Že?" opět nic a Rinchald pokračoval s úsměvem, ze kterého naskakovala husí kůže ,,Mluvíš v myšlenkách, že?" zase nic a Rinchald opustil od původního, divně laskavého tónu ,,Že?!" Aron nereagovala ,,Že?! Tak mluv!" rozkřikl se Rinchald, ale od Aron se odpovědi nedočkal.
Rinchald se pousmál a změnil taktiku ,,Tak ty si chceš hrát, že nic nevíš? Tak jo." zamumlal kouzlo a pak pokračoval v řeči ,,Teď už nemusíš mluvit v myšlenkách, zkus mluvit normálně." v očích se mu zablýsklo.
Arean nechápala co se stalo, ale uposlechla rozkaz, pokusila se promluvit a nějakým zázrakem se jí to povedlo a z úst jí vyletěl výkřik ,,Nebudu poslouchat někoho kdo otročí tvůj národ!'' ovšem hned jak to udělala zalitovala toho.
Rinchald se znovu pousmál ,,Výborně. A teď si něco zapamatuj, odsud se už nedostaneš, takže bych ti radil se o to ani nepokoušet jelikož to nebudu trpět, ale krutě trestat." Aron polkla a Rinchaldův hluboký hlas zaplnil celu, když pokračoval v řeči: ,,Jeden způsob jak se odsud dostat přeci jen je. Chceš ho znát?" Aron kývla ,,Řekni mi jak to děláš, jak porazit ty draky a jseš volná..." odmlčel se a pak dodal ,,No... I když ne úplně, ale pustím tě z vězení, jen mi řekni jak to děláš a do hodiny máš několik pokojů a sloužících co jen hrdlo ráčí. A neboj těm drakům nic neudělám.... Možná...." Aronina tvář se zkřivila do výrazu čistého pohrdání ,,Myslíš, že se jen tak nechám koupit nějakým zabezdněncem, který otočí můj národ?!" to už k ní, ale letěl pohlavek od jednoho ze stráží, Aron se zatmělo před očima, ale zůstala při vědomí, a i když věděla co přijde, pokračovala ,,Nechápu jak můžeš v noci spát, když týráš koně, zotročil si celý národ elfů" nechtěla mluvit o elfech, kteří žijí v lese Dreeonu, protože věděla, že tím by je vydala na milost a nemilost Rinchaldovi a jeho mužům ,,A nakonec je prodáváš ještě větším trýznitelům!" strážník se jí chystal vlepit další, tvrdší pohlavek, ale Rinchald ho zvednutím ruky zadržel ,,Tak tohle si tedy celá ta staletí co tě tu mám myslíš?" jeho hlas zněl až podezřele klidně, ale Aron se přesto přiměla ke kývnutí na znamení souhlasu. Rinchald pokýval hlavou ,,Tak to bude na dlouhé vyprávění." pak se škodolibím úsměvem dodal ,,Udělej si pohodlí..."
V Aron všechno vřelo, tak moc si přála po něm něco hodit, prudce sebou trhla, téměř ničeho tím ale nedosáhla jen si ošklivě sedřela kůži ze zápěstí, po chvíli cítila jak jí po rukách stékají horké pramínky krve, poté už cítila jen jak se propadá do bezvědomí....