🎄 Dvacátý druhý

677 108 53
                                    

Sobotní ráno se zlehka přehouplo do poklidného odpoledne, kdy se modrovláskova rodina domluvila na strávení času u zimních pohádek, přikrytí chlupatými dekami a s hrnky teplé čokolády se šlehačkou. Jako když byli malí.

Jiminovi rodiče jej svým příjezdem vzbudili brzy ráno a jeho mladší bráška dorazil před chvílí. Neměl jim to za zlé, těšila ho představa společně prožitých svátků.

Zrovna v televizi běžely úvodní titulky, když se postarší žena v huňatém fialkovém svetru zvedla. ,,Dojdu nám pro něco na zub."

Všichni tři horlivě pokývali hlavami. Chlapcova matka zmizela v prázdném průčelí obývacího pokoje a kuchyně, zastavila se však v pohybu, když u vchodových dveří spatřila obálku, ledabyle pohozenou na zemi tak, jak ji do schránky někdo vhodil.

Skrčila se pro ni a přečetla si krasopisně daný adresát. Dvacátý druhý, Park Jimin.

,,Jimin-ah!" Zakřičela do domu a přemístila se do kuchyně, kde obálku položila na stůl. Zanedlouho se tam objevil její syn s nechápavým výrazem ve tváři. ,,Máš tu dopis."

Modrovlásek vykulil oči a bělounký papír rychle sebral z desky. Hodlal odejít do svého pokoje a slova jeho hyunga si v poklidu přečíst, no žena byla rychlejší a v odchodu mu pár slovy zabránila.

,,Proč ti někdo posílá dopis?"

,,Ehm," odkašlal si Jimin, ,,to je určitě jen nějaké blahopřání k Vánocům."

,,A proto je nadepsaný jako Dvacátý druhý?" Obočí ji nedůvěrně vylétlo o pár milimetrů vzhůru. ,,Ani tam není jméno odesílatele!"

,,Řekněme, že," modrovlásek se na chvíli odmlčel, hledajíc ta správná slova, ,,že daný člověk se snaží mi něco dokázat skrze tyhle dopisy."

,,A co to je?" Vyzvídala matka dál.

,,Hm, to je fuk," mávl Jimin rukou, ,,neřeš to."

,,Tak mi pověz," složila si žena paže na hrudi a potutelně se na svého syna usmála, ,,je to dívka či chlapec?"

,,Ch-chlapec," lehce se zakoktal. Nevadilo mu jít s pravdou ven. Věděl, že jeho příbuzní nejsou homofobní a budou ho podporovat v každém rozhodnutí, jež on sám učiní.

,,No, vidím, že z tebe asi už víc nedostanu," uchechtla se a konečně z vrchní skříňky vytáhla něco na zub.

,,Sám toho nevím o nic víc, než ty," zamumlal si modrovlásek sotva slyšitelně, otočil se na patě a vyběhl schody do druhého patra, kde v mžiku zmizel za dveřmi svého pokoje.





Usadil se na ustlanou postel, nohy pod sebe složil do tureckého sedu a obálku otevřel.







22.prosince 2018,

tentokrát jsem dopis obohatil tvým jménem, Chimmy, tušil jsem, že ti rodiče přijedou na svátky. tak aby náhodou nedošlo k pomýlení a slova si nepřečtl někdo, komu nejsou psána.

a ani netušíš, jak krásně se mi tvé jméno píše. zvládl bych to dělat hodiny. a ještě kouzelnější je jej vyslovovat.

ostatně,
zbývají nám pouhé dva dny, Jiminie, a každou minutou domýšlím naše dlouze vytoužené setkání. plánuji jej učinit romantické, něžné a pro tebe zcela nezapomenutelné.

a udělám cokoliv, Chimmy, pamatuj, že celé srdce patří jen tobě.















a že jsem moc dlouho čekal.

























,,Aish," zanadával si chlapec potichu a plácl sebou do postele, kde si hyungovo psaní přitiskl k hrudi, ,,ty nejsi reálný, hyung, nejsi."

Potom si před obličejem přidržel onen papír a omámeně vydechl.



























,,Ale jsi až moc skutečný na to, abych věděl, že sis ukradl mé srdce, hyung."

🎄

 tak to letí, tak to letí,

těšíte se na Štědrý den? upřímně ano :3,
vždy mám radost z toho, jak jsme všichni spolu

snad i vy si svátky pořádně užijete se svou rodinou, přáteli a příbuzenstvem,
dostanete nějaký ten pěkný dáreček a sníte to chutné cukroví *-*,

ily, cukříci

©binnain

24 letters [yoonmin] ᵈᵒⁿᵉKde žijí příběhy. Začni objevovat