🎄 Sedmý

666 100 17
                                    

7.prosince 2018,

když jsi seděl pod tím velkým dubem a z nebe padal sametově bílý sních, myslel jsem si, že vidím anděla.

Anděla zachumlaného v mikině, bundě a v hřející šále.

PS; ale ty andělem jsi.

























co jsi potom ty?

není možné, aby si jím nebyl také.

-Jimin








Spěšně zavřel skříňku, zimní bundu si zapl až po krk a nosem se zabořil do látky pod límcem.

Vyšel ze školy a doširoka se usmál. Pohled na zasněžené město, zahalené v mrazivém oparu s vůni vánočního punče, ho zahřál na hrudi. Stromy se spadaným listím, odhalujíc své holé a jinovatkou pokryté větve, poklidně stály po obvodu silnice v rušné ulici. Lidé postávali u stánku s horkým alkoholickým nápojem a v příjemné atmosféře si povídali a užívali si společné chvíle. Děti hrály koulovanou na nedalekém place u školy a vesele se smály zábavné hře.

A potom si někoho všiml.

Menšího chlapce se ležérně opírajícího o hrubý kmen stromu. Byl celý zahalený v černém oděvu s rukama založenými na hrudi ho pozoroval. Na rtech mu pohrával kouzelný úsměv.

Modrovlásek si byl jistý, že chodí na stejnou školu jako on. Neváhal a gesto mu oplatil.

Potom se otočil a s neznámým pocitem na srdci se vydal domů.






















Netušil, že právě uviděl svého tajného ctitele.

🎄

trošku to osladíme ( ˘ ³˘)❤,

dneska odpoledne jdu navštívit novou kavárnu ve městě, jsem trošku závislák (╯3╰),

ily, cukříci 💜

©binnain

24 letters [yoonmin] ᵈᵒⁿᵉKde žijí příběhy. Začni objevovat