Flicker

380 22 0
                                    

Krásné Vánoce :3 Doufám, že si dárek ode mne užijete. Pokud by jste neměli vánoční tématiky dost. U mě na profilu najdete Niam -bestiar aneb 7 dni do vánočního polibku. Nebo Larry Vánoce? Ten nejmenší problém ❤️

Dnes je 24. prosince já sedím ve svém bytě, který je poloprázdný. Zbyla tady po něm jenom prázdná krabice. Krabice s věcmi ode mne. Vzal jsem si hrníček s čajem do ruky, ale na kolena jsem si položil naše společné fotoalbum. Jak rychle dokáže láska začít a jak rychle skončit. Teda jen z tvé strany, já tě miluji stále. Pořád nemůžu zapomenout na to, jak jsme se poprvé potkali. Stál jsi tam vedle toho stromu, hledal si něco v tašce, ale nemohl jsi to najít. Bylo to shodou okolností před vánoci. Já to viděl na zemi. Proto jsem se ohnul pro tu krabičku. Lehce jsem si odkašlal. Ty ses na mě podíval. Já hned uviděl ten krásný záblesk ve tvém oku. Já věděl, že budeš můj. Musel si být můj.

Možná to je ta chyba, kterou jsme udělali. Možná proto jsem viděl tebe odcházet z našeho bytu. Teď mého bytu. Stále ve mně byla naděje, že se každým okamžikem dveře otevřou ty se tam ukážeš v ruce budeš mít růži a řekneš, že mě stále miluješ.

Nezapomenu nikdy na první moment, kdy jsem dostal strach, že je to pryč. Položil jsem si hlavu na tvoji hruď, když jsme tancovali na oslavě náš poslední tanec. Věděl jsem, že v ten okamžik je něco špatně. Nebylo to jako naše předchozí tance a že jsme protancovali nocí. Jen ty v boxerkách, já ve tvém triku jsme se pohupovali do rytmu naší písničky. Byli to ty nezapomenutelné chvíle na, které nikdy nezapomenu. Nechci nikdy zapomenout.

Pak tu byla naše poslední noc. Nevím, proč jsem si tě vyfotil. Spal jsi tak klidně, ale nebyl jsi to ty. Nebo jsi to ty. Měl jsi ve tváři znepokojivý výraz. Bolelo mě pohled na tebe. Já nemohl z tvým rozhodnutím nic dělat. Byla to jak rána do srdce, když jsi řekl, že mě nemiluješ, že odcházíš do jiného bytu. Lásko prosím vrať se.

Pohladil jsem fotku, kde stojíme ve Francii, kde jsme se právě zasnoubili ani ne po měsíci chození. Šílené? Já sám jsem tomu nemohl uvěřit, ale doufal jsem a doufám, že právě osud nás dal dohromady a stále jsme si souzeni. Ale zároveň chci, aby ta bolest odešla. Lásko miluju tě, jsi to nejlepší a nejhorší v mém životě.

Album jsem odložil na stolek. Vstal jsem z gauče. Rozešel se ke krabici, kde jsem začal pomalu vybalovat vánoční výzdobu. Vzpomínám si ještě před měsícem jsme ji kupovali společně a těšil jsem se na naše první vánoce, které spolu strávíme. První rok co spolu budeme a měsíc na to mít svatbu. Jak moc vzpomínek je jen v těchto malých věcech, ale oba jsme ty všechny věci brali, že jsou důležité. Lásko jsi můj sen. Utřel jsem si slzy a lehce se pousmál. I po těch všech letech, měnících s tebou věřím, že nás dalo dohromady kouzlo vánoc.

Dal jsem poslední Kouly na vánoční stromek. Zapálil jsem svíčku a sedl si před něj. Niall stálo na jediném dárku, který jsem si dal pod stromeček. Našel jsem ho právě v krabici s vánočními věcmi. Rozdělal jsem papír a musel jsem se usmát. Rukou jsem přejel po rámečku, kde bylo naše svatební oznámení. Tohle nezvládnu, musím pryč.

Vzal jsem si kabát. Nazul jsem si boty. Otevřel jsem dveře a tam jsem ho uviděl. Stál tam v obleku s rudou růži v ruce a na tváři měl nervózní úsměv. Prohlédl jsem si ho a nemohl uvěřit svým očím. „Liame." Šeptl jsem. On dal prst na moje rty. „Prosím Ni. Můžeme jít dovnitř?" já jsem kývl. Pustil jsem ho dovnitř. Nejsou to ani dva dny co se odstěhoval a už je zase tady. Svlékl jsem si boty a kabát. Odešel jsem zpět do našeho obýváku. „Povídej." On mě chytil za ruku, ale já jsem ji dal pryč. „Jen povídej." Povzdechl si a podíval se mi do očí. „Nialle. Já nevím co říct." Šeptl. Já jsem si povzdechl. „Já to mám vědět? Ty jsi odešel. Řekl jsi mi, že mě nemiluje." Utřel jsem si slzy. „Já nevím, co mi chceš říct, ale jen to že tu jsi mě moc bolí." Vzlykl jsem a dal si tváře do rukou. Ucítil jsem jeho ruku na zádech. Letmým pohledem jsem se na něj podíval. „Já tě pořád mám rád, ale bylo to vše moc rychlé. Já začal pochybovat." Já jsem se lehce uchechtl. „Rychlé tak proč si mě žádal o ruku? Proč si se chtěl po 14 dnech sestěhovat. Já za to nemůžu." Šeptl jsem a vstal jsem z gauče. „Za měsíc jsme měli mít svatbu a ty jsi mě nechal. Proč?" on si povzdechl. „Já nevím Ni. Prostě nevím. Ale vím, že tě chci." Já jsem obmotal kolem sebe ruce. „Jak mě chceš na sex? Nebo na život?" on lehce ušklíbl. Vstal a přitáhl si do obětí. „Na obojí." Políbil mě po ucho. „Něco jsem ti přinesl." Políbil mě lehce na rty a vytáhl malý sáček. „Krásné vánoce." Já jsem se lehce usmál a sáček jsem otevřel. Byl tam řetízek s L. Podíval jsem se mu do očí. „Takže?" šeptl. „Takže vánoční zázrak se děje." Podíval jsem se nahoru, kde bylo jmelí. Podíval jsem se na něj a přisál se na jeho rty. „Krásné a veselé lásko." Přitulil jsem se k němu. Těšil se na to, co nám přinese zítřek.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Mar 28, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

FlickerKde žijí příběhy. Začni objevovat