2.

544 40 4
                                    

Zvedla jsem se a nějak se mi zamotala hlava....to asi ten alkohol...

"J-jsi v pohodě?"zeptal se ten kluk.

"Ne."řekla jsem chladně a snažila se najít svůj batoh.

Konečně jsem ho nahmatala a šla jsem domů.Zachovala jsem se hnusně?Dobře?Nevyznám se v tom vždyť jsem se mu ani nepodívala do očí.Oči vždycky mluví pravdu.

Došla jsem domů a celá promrzlá vlezla do teplé sprchy.

Unavená jsem byla,ale myšlenky na toho kluka mi nedaly spát.Mám z toho strach....

Druhý den jsem musela jít k soudu....ale pro moji maminku všechno!Oblékla jsem si naškrobené sako a skládanou sukeň.Metrem to trvalo asi dvacet minut a byla jsem tam.

Zaklepala jsem na dveře soudce.

"Dále!To jste vy Jean s tím kafem?"

"Dobrý den."otevřela jsem dveře"Jmenuji se Ellie Swan...jsem tu za Emmu Swan.."

"Dobrý den..posaďte se u nás."

Sedla jsem si a úhledně si upravila sukeň pod sebe.

"Proč jste tu vy a ne paní Emma?"

"Nemohla se dostavit ze zdravotních důvodů."

"Aha,No potom se situace mění."

Ten chlap byl divnej....sice měl přátelský pohled.....

"Soud začíná ve dvě,to máte ještě deset minut....a prosím vás,sedněte si dopředu,jste tam nejhlavnější."usmál se.

Usmála jsem se také a opustila kancelář.Do čeho jsem se to namočila??Je mi šestnáct!A navíc ty obavy z lidí....

Otevřely se dveře do soudní síně.Celý sál byl naplněn napětím a vzrušením,co se bude dít...židle jako by se měnila v rozžhavený kus kovu.Nikdo nemrkal,nemluvil nedýchal.......

A vtom ho přivedli....mého otce...byl v poutech....

"Marku Swans....předneste nám svou obhajobu proč bychom vás neměli zatknout!"poklepal kladívkem na dřevo soudce.

Otec se na mně jen díval nenávistným pohledem.

"Dovedly mně k šílentví!!Ty dvě!Emma a Ellie!"

Zamrazilo mně při těch jménech....

"Odešel jsem od nich!"

"Odešel!Ale jen proto abys ses vyhnul pravdě!" ozvala jsem se.

"Jaký pravdě?!Co ty víš jsi moc malá."

"Pane Swansi,nechte ji mluvit,má na to právo!"rozkřikl se soudce.Otec po mně hodil vražednej pohled.

"On nás mlátil!!Všechny!Nezvládal svoje psychické problémy tak to řešil takhle!Jednou matka jednou já....a můj bratr toho málem zabil!!!"

"Pane Swansi je to pravda?"

Snažil se vypotit nějakou odpověď.Byla na něm vidět bezradnost.

"Ne!"odsekl.

"Mám zavolat Eddiemu?!Ten tě usvědčí!"

"Zavolej,co ten ví?!"

"Je mu dvacet myslím že určitě víc než já!!"

"Pane soudce..můžu?"

"Jistě.Pokud nám bude svědek užitečný ,pak jo."

Vytočila jsem bráchovo číslo.

"Ahoj ségra,stalo se něco?"

"No jestli bys nemohl přiject,ono jak to říct,jsem u soudu."ohlédla jsem se na diskutující dav.

"Ty?!Co tam děláš?"

"Jsem tu za matku.Nemůžu ji vidět jak je nešťastná."

"Aha..a mám přijet?"

"Slečno Ellie!!!"

"Vydrž volají mně tu.....Ano?"

"Váš otec.....utekl...."

"V tom případě už to není můj otec,srab jeden...."nestačila jsem to doříct a srazili mně dva policajti.Někdo z řady se zvedl a podal mi ruku.Byl to.... byl to ten kluk od jezera...seděl tu taky?

Chvíli jsem zaváhala ,ale pak jsem se za ni chytla.....

,,Ptám se tě znovu,jsi v pořádku?"mírně se pousmál.

Oprášila jsem se a řekla:

"Naprosto....co tu děláš?"

"Mno zvedám tě ze země."

"Aha."

Ohlédla jsem se na něj a mířila jsem si to k soudci.Co tu ten kluk dělá??To mě snad sleduje.

"Slečno vezmete si už tu propisku??"

"Jistě...promiňte."vzala jsem si od něj propisku a podepsala smlouvu,sama nevím o čem.

"Díky slečno."potřásl si se mnou rukou.

You & IKde žijí příběhy. Začni objevovat