Štěstí v neštěstí

Ty jsi?

Mery se probudila jako první, koukla se na hodiny a zjistila, že mají ještě 2 hodiny čas. Opatrně vstala, aby nevzbudila Davida, jenže se jí to nepovedlo. Mery se chtěla zvednou, jenže si ji David stáhnul k sobě.
D: ,,Kampak si mi chtěla zdrhnout co?" usmál se David a políbil Mery.
M: ,,Chtěla jsem jít udělat snídani." usmála se Mery.
D: ,,Prď na snídani, já se chci s tebou válet."
M: ,,No tak to si nechám líbit." usměje se a přitulí se k Davidovi. ,,Hele, co kdybych ti řekla, že jsem těhotná."
David se na Mery podíval jako tím stylem jestli to myslí vážně.
D: ,,Ty jsi?" vykulil oči.
M: ,,Ne, jasně, že ne. Ale za ten poslední tejden bych se ani nedivila. A ty by si rád nebyl?" zepta se Mery trošku sklesle.
D: ,,Jasně, že byl." usmál se a dal Mery pusu.
Oba dva vstali, nasnídali se a šli ruku v ruce na urgent. Tam se převlíkli a šli pracovat.
Mezitím kluci odešli ze školy. Zájezd měli už objednanej a teď ho jenom šikovně narafičit pro Mery a Davida.
Šli na urgent.
Má: ,,Hele, ale předem nemůžeme, tam by nás máma viděla. Musíme zadem.''
P: ,,A jo vlastně."
Kluci tedy šli zadem a doufali, že je ani jeden neuvidí. Měli štěstí, že je neviděli. Proklouzli lehce až do Jirkovi kanceláře.
J: ,,Ahoj kluci."
Má: ,,Ahoj strejdo. Máme to vymyšlený."
J: ,,Super, tak mi to řekněte."
Kluci mu to všechno řekli a odešli zase nepozorovaně domu.
Jirka si nechal svolat všechny, kdo v tom "jeli" s ním i s klukama. Když všichni odešli, tak si nechal zavolat Mery a Davida. Ani jeden netušil proč tam jdou. David jako obvykle zaklepal až když vešel. Za chvilku přišla i Mery. Oba dva se na sebe nechápavě podívali co tam dělají.
D: ,,Tak co Jirko?"
J: ,,Nezvedáte telefon ani jeden. Dovolali se mi ze školy."
M: ,,A jo, sakra a co se stalo?" vyděsila se Mery.
J: ,,Jde o to, že kluci něco vyvedli ve škole."
D: ,,Co?" řekl naštvaně David.
J: ,,Poprali se a nadávali učitelce."
D: ,,Co?! Já je zabiju!"
M: ,,Davide klid. Jirko můžeme dřív domu?"
J: ,,Jasně, jen běžte."
David s Mery běželi se převlíknout a vyrazili domu. Jirka mezitím kluky upozornil.
D: ,,Já je přetrhnu jak hady! Akorát co je to popadlo? Vždyť tohle nikdy neudělali."
M: ,,Jsou to kluci. Ale taky mě to zarazilo, že zrovna oni dva."
David přišel s Mery domu.
D: ,,Kluci okamžitě sem oba dva!"
Mára opatrně otevřel dveře.
Má: ,,Ahoj."
P: ,,Ahoj."
D: ,,No nazdar. Co jste doprdele vyváděli vy dva blbouni!" začal na ně křičet.
M: ,,Co jste provedli?" zeptala se Mery klidně.
Mára to nevydržel a začal se smát.
D: ,,Čemu se směješ doprdele!" křičel na něj David. Petr to nevydržel a začal se smát taky. ,,To neni vtipný! Já neříkám, že jsem byl svatoušek, ale tohle už jste přehnali ne?!" zase zvýšil hlas David.
Má: ,,No tak jo. Už vás nebudeme napínat." řekl Mára a vytáhl z poza zad obálku a dal to Davidovi. Ten to rychle otevřel a nevěřil vlatním očím.
D: ,,To si děláte srandu?"
M: ,,Co tam je, ukaž mi to." řekla Mery a vytrhla Davidovi papíry z ruky.
M: ,,Kluci? Co to je?"
Má+P: ,,Překvapení!" usmáli se oba dva.
P: ,,Řekli jsme si, že vám k 20. výročí dopřejeme něco, co by jste si oba dva zasloužili. Za to jak se o nás staráte a tak." usmál se Péťa.
M: ,,To přece nejde. A kde jste na to vzali?"
Má: ,,Ale jde mami. Jsou to peníze co jsme dostávali k Vánoců, svátkům, jako kapesný a teď k 18tinám. U Jirky to máte zařízený."
D: ,,On s váma v tom jel i Jirka?"
P: ,,Jo taky teta Bíba, Vali, Lucka a strejda Roman."
M: ,,Pojďte sem vy dva." usmála se Mery a objala je.
D: ,,Vy jste nám dali." objal je i David.
Mery se na to znova podívala.
M: ,,Počkat, ale odjezd je už zejtra."
Má: ,,No máte co dělat se zbalit."
Mery na nic nečekala a začala balit. Mára s Péťou byli v pokoji a David seděl u notebooku.
D: ,,Pojď sem." usmál se na Mery.
M: ,,Nemůžu Daví. Musim zabalit."
David odložil noťas a šel k Mery.
D: ,,Ale prd." objal ji ze zadu a líbal ji na krk.
Mery se hyhňala.
M: ,,Nech si to na dovolenou." usmála se Mery a dobalila poslední věci.
Oba dva musí ráno vstávat brzo. Vstávají v 6 a v 9 jim letí letadlo.
Ráno jim zazvoní budík, oba dva vstanou, nasnídají se a jdou se chystat. Kluci vstali s nima.
David vzal kufry a odnesl je fo auta. Vrátil se nahoru, aby se rozloučili.
D: ,,Tak se tu mějte a ještě jrdnou děkujem kluci." usmál se David a objal se s klukama.
M: ,,Hlavně nám nezbořte byt." usmál se Mery a taky se objala s klukama..
Má: ,,Neboj mami." usmál se.
D: ,,Tak ahoj."
M: ,,Ahoj kluci."
Má:,,Ahoj."
P: ,,Ahoj a užívejte."
D: ,,Díky."
David s Mery to měli akorát. Nasedli do letadla. Než se nadáli, tak přistávali v Paříži. Našli si svůj let a čekali na něj. Než se nadáli, tak byli v Dominikánské republice.
M: ,,Je to tady nádherný."
D: ,,Jo to je."
David s Mery jeli na hotel. Ubytovali se a šli si prohlédnout celý rezort hotelu."
M: ,,Je to tady fakt krásný."
D: ,,To teda jo." usměje se na Mery a dá jí pusu do vlasů.
Nastal večer a David s Mery leželi v posteli.
David se vzepřel nad Mery a začal jí líbat.
D: ,,Co kdyby jsme pokřtili naší dovolenou co?" usmál se šibalsky.
M: ,,No tak jo." usmála se Mery.
Užili si spolu vážnivou noc. Takhle to probíhalo asi 9 dní do doby než se jednoho dne Mery udělalo špatně.
Mery se ráno probudila a šla na záchod, kde zvracela. David se vyděsil a šel do koupelny, kde Mery byla opřená o vanu.
D: ,,Mery co ti je?!" vyděsil se David, vzal Mery a přenesl jí na postel.
M: ,,Asi jsem jen něco špatnýho snědla." usměje se Mery, ale hned zase běží na záchod.
D: ,,Mery lehni si, já se na tebe kouknu."
M: ,,Dobře."
Mery si teda lehla a David ji vyšetřil.
Nic Mery nebylo, teda až na to, že zvracela.