Štěstí v neštěstí

On to nepřežil

D: ,,Co to do háje je?"
M: ,,Já nevím."
D: ,,A nemůžeš být těhotná?" koukl se na ní David.
M: ,,To asi ne Daví."
D: ,,No a co když jo? Zkus si koupit testy a uvidíš. Vůbec bych se po tom našem řádění ani nedivil." zasmál se David.
M: ,,To já taky ne." usmála se Mery a dala Davidovi pusu.
Když bylo Mery o něco líp, tak si šla koupit těhotenký test.
Zašla do koupelny a čekala 15 minut, pak se tam šla podívat. Hned začal brečet. David se lekl a běžel k ní.
D: ,,Mery co je."
Mery mu podala test. David se na něho podíval.
D: ,,Mery ty jsi.." nedořekl to.
M: ,,Jo jsem těhotná."
D: ,,No to je úžasný ne? Proč brečíš?" zeptal se David a objal jí.
M: ,,Ty jsi rád?" zeptala se Mery překvapeně.
D: ,,No a neměl bych?"
M: ,,Jo asi jo. Jen mě to zaskočilo." usmál se Mery a dala Davidovi pusu.
Dneska je den kdy Mery s Davidem odlétají domu.
Kluci pořádně doma uklidili aby to měla Mery radost. David s Mery mají do Prahy přiletět ve 3 hodiny ráno. Jsou už ve Francii a čekají na let do Prahy.
Kluci mezitím doklízejí poslední zbytky co neudělali.
Má: ,,Kolik je?"
P: ,,2. Počítám, že za 2 hodiny tu budou."
Má: ,,Jo asi jo."
Je půl 5 a Mery s Davidem nikde.
P: ,,Sakra jde jsou? Už tady měli dávno bejt."
Má: ,,Třeba má letadlo spoždění."
P: ,,Zkusim jim zavolat." Péťa vzal telefon a vytočil Davidovo číslo. ,,Nezvedá to. Co když se jim něco stalo?" začal se Péťa bát.
Má: ,,Nestalo. Táta mámu ochrání. Asi mají jen zpoždění."
Bylo půl 7 a David s Mery pořád nikde.
P: ,,To už je ale divný. Zkusim zavolat znova tátovi."
Má: ,,Jo radši jo."
P: ,,Zase nic. Má to ho vypnutej."
Kluci čekali asi do 8, než si Mára projížděl zprávy na internetu.
Má: ,,Doprdle to...to..snad..ne... to neni pravda." Mára začal skoro brečet.
P: ,,Co je?" vyděsil se Péťa.
Mára ukázal na noťas. Když se tam Péťa podíval, tak si musel sednout.
P: ,,Doprdele!"
Mára našel článek:
LETADLO SE ZŘÍTILO TĚSNĚ PŘED PŘISTÁNÍM NA RUZYNŠKÉM LETIŠTI. PŘEŽILO 30 LIDÍ Z 248 NA PALUBĚ VČETNĚ ČLENŮ POSÁDKY!
Mára s Petrem zůstali na místě jako opaření.
Má: ,,Musíme okamžitě do nemocnice."
Kluci se rychle oblíkli a běželi na urgent.
Petr zrovna přivezl pacienta.
P: ,,David Hofbauer, 38 let, je nestabilní. Má zlomenou ruku, zaintubovaný. Museli jsme ho resuscitovat."
L: ,,Pane Bože, to je pan doktor. Box 1, doktor Vilkin."
R: ,,Beru!"
Roman odjel i s Davidem na box.
Za chvilku přijel Pavel.
Pa: ,,Mery Hofbaurová, 36 let, stabilní, ale nekomunikuje. Zlomená levá ruka a nemůžeme vyloučit další zranění. Pro jistotu zaintubovaná."
L: ,,Doktor Bojan. Box 3."
M: ,,Beru!"
Přivezli tam ještě další 3 pacienty z letadla.
Mezití tam doběhli Mára s Petrem, oba dva byli ubrečený.
Byla tam zrovna Lucka.
L: ,,Kluci co se stalo?"
Má: ,,Nejsou tady naši? Zřítilo se s nima letadlo. Že jsou tady, prosím, řekni, že jo." brečel Mára.
L: ,,Jsou tady oba dva."
P: ,,Co je s nima?"
L: ,,Kluci nebudu vám lhát, ale jsou oba dva v kritickém stavu."
Má: ,,Doprdele!"
Roman vyšel z boxu.
R: ,,Peťo zařiď sál, ale rychle!"
P: ,,Už běžím."
Mára běžel za Romanem.
Má: ,,Romane co je s tátou?"
R: ,,Máro, nebudu ti lhát, je to vážný. Musíme rychle na sál."
Za chvilku vyšel i Maty.
Má: ,,Co je s mámou?"
M: ,,Má jen zlomenou ruku, malý otřes mozku a je v šoku. Jinak nic a nezmiňovala se náhodou, že jí neni v poslední době špatně?"
Má: ,,Já nevim. Proč?" zeptal se nechálavě Mára.
M: ,,Ale to...to nic. Necháme vaší mamku převést na pokoj a pak za ní můžete jít." usmál se Maty.
Má: ,,Ok. Díky Maty."
Mára si šel sednout zpátky.
P: ,,Co je s mámou a tátou?"
Má: ,,Táta je na tom hůř. Máma má jen otřes mozku, zlomenou ruku a je v šoku."
Mezitím na sále se Davida snažili už 20 minut nahodit.
R: ,,Sakra David, takhle ty bojuješ? Vzmuž se!" chvilku ještě resuscitovali, ale bez úspěšně.
Ž(Žák): ,,Čas smrti 8:15."
R ,,Doprdele!"
Roman šel za obouma klukama.
Má: ,,Tak co? Kde je táta?"
R: ,,Kluci je mi to moc líto, ale táta to nepřežil.
P: ,,Cože?" rozbrečel se Péťa.
R: ,,Je mi to moc líto kluci. Dělal jsem co jsem uměl."
Má: ,,My víme.Díky Romane i tak!"
Mára šel s Petrem na pokoj, kde byla Mery.
Má: ,,Proč jsme je tam posílali." brečel Mára.
Mery se pomalu probouzela.
M: ,,Péťo, Máro, kde... kde to jsem? A kde je váš táta?"
P: ,,Lež v klidu. Spadlo s váma letadlo."
M: ,,A kde je táta?"
Má: ,,Mami...on to nepřežil."
M: ,,Cože? To neni oravda, že ne?" začala brečet Mery. ,,Jak má to malý vyrůstat bez táty a vy taky?"
P: ,,Co?"
Oba kluci se na Mery podívali.
M: ,,No, kluci já jsem těhotná."
Má: ,,Tak to je super." usmál se Mára.
P: ,,Jo to jo. A věděl to táta?"
M: ,,Jo věděl." usmála se Mery.
Má: ,,My tě necháme odpočívat."
Oba kluci odešli a šli domu. Oboum dvoum David chyběl. Pro oba dva to byl super táta. Měli ho za vzor a nedokázali si bez něj představit žít. Mohli mu říct úplně všechno co chtěli. Spíš byl pro ně nejlepší kámoš, než táta.
Doma zapálili svíčku.
A: ,,Tohle je pro tebe tati! A díky za všechno co si udělal pro nás nebo pro mámu."
P: ,,Díky táto, za všechno!" Oba dva se vysprchovali šli si lehnout.