Completely strange

Kapitola 2

V kufru na mne jako první vykoukl zmíněný plyšový medvídek.
,,Ty jsi krásný. "
Najednou jsem uslyšela auto.

,, Sakra, máma!"

Vzala jsem přibližně deset pohledů a složených papírů asi z padesáti.
Bylo jich tam opravdu moc!
Pak jsem rychle běžela zpátky dolů, a zamkla dveře. To už maminka zavirala garáž a šla domů.
Chtěla jsem tam běžet odnést klíče ale to bych nestihla. Šla jsem do předsíně pomoct mamce s nákupem.
Když vešla, přivítala jsem ji a jakmile zmizela ve dveřích, nenápadně jsem klíče pověsila a odešla do pokoje.
Vše jsem vytáhla z kapes, a dala to na postel.
Koukla jsem se na všechny pohledy.

,,S tatínkem ti přejeme všechno nejlepší k šestým narozeninám, Arianko. "

,, Arianko tady maminka a tatínek, Maria a Petr, znáš nás?"
Hrozně jsem se vyděsila.
Maminka a tatínek?!
Četla jsem dál..
Samé přání k narozeninám,vánocům a jiným svátkům. Vzala jsem si malý papír který byl popsaný jen do půlky.

,,Alice, udivuje mě, že jsi Arianě zatajila i vlastní matku. Doufám, že se má krásně,moc se mi stýská, chtěla bych ji vidět.
Umožníš mi to někdy? potřebuji ji tolik co říct.
Stratila jsem Petra, potřebuji pomoc, vzali mi i vlastní dceru.
Slíbila jsi mi, že ji budeš učit česky, jde ji to dobře? Prosím odpověz,musim vědět jak ji je.
Maria Stočilová. "

To mi bylo 6 let...
Já mám i jinou matku?
Chci ji tak vidět.. Musím si promluvit s maminkou..
Přečtené pohledy a papíry jsem si dala do deníku.
Začala jsem číst velký, a celý popsány papír.
,,Alice nenávidím tě.. Dobře jsem věděla, že jsi mrcha.. Ale abys mi vzala i vlastní dceru?
Před rokem jsi se měla ukázat u mámy v Praze. Nebyla jsi tam, Arianna si nezaslouží takovou bolest. Věřím, že ti to nebude dlouho procházet a až Arianka bude starší, vše se dozví.
Proboha Alice, její matka jsem já!"
Nechápu, jak mi to Mohla udělat.
Chci paznat svoji matku.
Tuhle situaci jsem vůbec nepochopila. Byla jsem zmatená, a jediné co jsem právě chtěla, byla moje máma.
Na mou nevlastní mámu jsem se nemohla ani podívat.
Nevěděla jsem, jak ji mám říct o tom, že to vím. "
Nedovedu si představit, že bych měla žít jinde s někým jiným, ale po přečtení těch zpráv, se mi matka hnusila.

Najednou se ve mně probudila touha poznat svou matku..
Zatímco na svou nevlastní matku bych nejraději zapomněla.