Completely strange

Kapitola 3

O pět let později...

Přišli mé patnácté narozeniny, a matka stále netuší co vím...
I přes několik rozhovorů o tom, že se náš vztah výrazně zhoršil.
Každý den, když odešla jsem chodila na půdu. Po čase jsem zjistila co se stalo.. V každém novém dopise co jsem přečetla, jsem se skvěle orientovala.
Má nevlastní matka byla prolhaná svině..

Přišla má volba střední školy, a já hned věděla, co ze mě bude.
Přece jen je Česká republika daleko,a tam se musím dostat co nejblíže letadlům a jiným cestovním prostředkům.
Šla jsem na cestovní ruch..
Hned po týdnu školy jsme měli možnost se třídou odletět na vybrané místo.
Itálie, USA a Česká Republika.
Hned jak jsem viděla nabídku, okamžitě jsem si vzala všechny podklady.
Napadlo mě, že Česko ale matka nedovolí jelikož o mě matce dobře ví.
Vzala jsem si ale lístek i do USA, a dala matce přečíst..
Podepsala ale list se zájezdem do Česka.
Odjezd byl až za 2 týdny, ale já se začala balit..
Vzala jsem si spousta věcí který bych využila na měsíc v Česku a české škole.

Den odjezdu..
Je teprve 5 hodin ráno a já už jsem připravena odjet. Matka i otec jeli do práce, a já zůstala doma sama.
Napadlo mě, že si kufr a zprávy vezmu sebou. Aby mě opravdu poznala a já ji dokázala, že jsem ona Arianna.
Vyběhla jsem na půdu, a hledala červený kufřík..
Červený kufřík mi ale opět okamžitě střelil do očí a já pro něj šla..
Oprášila jsem jej, a otevřela..
Medvídka si přitiskla k hrudníku, ale zase jsem ho vrátila do kufříku.
Koukla jsem na hodinky a bylo 5 minut před odjezdem.
Rychle jsem zamkla půdu, a běžela na autobusovou zastávku před mým domem..
Sraz se třídou byl na hlavním nádraží..
A tak jsem se hluboce posadila do sedadla a pustila se do hledání adresy mé matky.
Zjistila jsem, že bydlí v Praze a bližší informace jsem našla také.

"Děvčata! Nyní jsme v Praze takže uděláme dvojice a půjdeme směrem k východu na letišti a tam se spočítáme."

Výborně.., jsme tady. Motýli v břiše se rozletěli do všech stran a mě začalo bolet břicho.
Bylo to tak spontánní a nečekané a já prakticky neměla nic promyšlené.. 
Jsme v Praze, jakmile nastoupí do toho autobusu už nebude cesty zpět.. Naštěstí jedno mámino přání vyplnila.. Celá rodina jsme mluvili plynule česky, jelikož mi řekla, že moje rodina je tu..

,,Sadie, listen... I have to go find her.. "

Sadie.. Moje nejmilejší kamarádka. O všem věděla a náš plán zněl jasně. Ve všem jela se mnou a tak jsem to měla o to jednodušší..
Jen jsem dopověděla větu a celý plán byl pryč.

,,Iam gonna with you!"

Sadie jde semnou.. Alespoň v tom nebudu sama..
Sadie je plnoletá a jednu střední školu už má. Při letu zjistila, že cestování ji vlastně vůbec nebaví a chtěla by se usadit jinde a se střední školou která ji stačí.
Ja chtěla studovat tady.. V Česku.
Neměli jsme co ztratit a tak jsme se prostě odpojili od skupiny a odešli na metro..