-Rosie-[DOKONČENO]

2.

Probrala jsem se s šílenou bolestí hlavy. Myslela jsem si, že jsem zase doma a Justin mě bude držet ze spaní, ale to jsem s mýlila. Byla jsem úplně někde jinde a hned mi docvaklo kde. Posadila jsem se a porozhlédla se. Celý pokoj byl slazený spíše do laté, a černé. Na nočním stolku hned vedle mě, byl prášek a sklenička vody. Nejdřív jsem se na to tvářila, jako kdyby to byly drogy, ale pak jsem si ho vzala a zapila. Vylezla jsem z postele a vyšla z pokoje. Snažila jsem se odhadnout kudy do koupelny protože mi bylo neskutečně špatně. Když už jsem měla namále, tak jsem jí našla. Hned jsem přiskočila k míse a všechno šlo ven. Spláchla jsem a pusu si vypláchla. Docela se mi ulevilo. Opírala jsem se o umyvadlo a koukala se do zrcadla. Vypadám strašně.  Lekla jsem se když se někdo objevil ve dveřích. "Si v pohodě?" Vyhrkl Till. Uskočila jsem kousek od umyvadla. "Jo,jo. Jsem." Rychle jsem odpověděla. Asi už byl nějakou dobu vzhůru, protože měl vlasy učesané. A ty jeho zelenomodré oči. "Hlavně neříkej že chceš domů, protože já tě nikam nepustím. Za tímhle týpkem určitě ne." Odsekl. Podezřívavě jsem se na něj podívala a prohlédla si ho. V kapse se mu blyštil můj telefon. "Ty si se mi díval do telefonu?!" Vyštěkla sem na něj drze a postavila se do pozice, jako bych se na něj chtěla vrhnout. "Jen na zprávy od Justina." Řekl úplně v klidu. Vytáhl telefon z kapsy a podával mi ho. "Přečti si je." Vzala jsem si ho a odemkla ho. Mezitím co jsem projížděla zprávy od Justina se díval do zrcadla a upravoval si vlasy. Do očí se mi nahrnuly slzy a zvedl se mi žaludek. Telefon jsem pustila na zem a začala zvracet. Till se ke mně hned sehl a podržel mi vlasy. "Ne....nekoukej na mě." Řekla jsem nějak mezi tím. Aby jste byli v obraze, tak mi Justin poslal fotku mé čivavy , jak jí zlomil vaz. Prostě nechutný. Pomohl mi se zvednout. Vypláchla jsem si pusu a rovnou se napila vody z kohoutku. "Dobrý princezno?" Opřela jsem se o umyvadlo. "Neříkej mi tak." Dal mi ruku okolo ramen. "Dobře Rosie." Podívala jsem se na něj. Do očí se mi nahrnuly slzy. Prostě jsem se otočila a objala ho. "To bude dobrý." Taktéž mně objal. "Budeš jíst?" Zavrtěla jsem hlavou. "Dobře, tak si dáš aspoň čaj." Nechala jsem se odvést do obýváku. Cestou jsem si utřela slzy a rozhlížela se okolo. "Chceš do něj cukr?" "Ne, ne, díky."  Přikývl si pro sebe hlavou a zapl varnou konvici. Mezitím jsem se posadila na gauč a zabalila se do huňaté deky, pod kterou nejspíš spal. Ještě byla furt teploučká. "Líbí se ti tu?" Zeptal se když zalíval čaj. "Mhhhmm..." Do koutků se mu vloudil menší úsměv. Když mi položil čaj na stůl ,tak si přisedl vesele hned vedle mně. "Asi ti budeme muset koupit něco na sebe, pochybuji, že by si nosila moje trička." Zasmál se. "Já tu ale nemůžu zůstat." Zmateně jsem se na něj podívala. "Ale jasně že můžeš." Chytil mě rukou za bradu a políbil mě. Kulila jsem u toho vyděšeně oči a odstrčila ho. "Co to sakra děláš?" Vyloudilo se ze mně hodně potichu a snad ani ne vyčítavě.  "Značkuju si tě."  Řekl to tak že mě z toho trochu zamrazilo. Jen jsem si pro sebe nepatrně přikývla a upila trochu čaje.