My little... | Jonah Marais | //POZASTAVENO//

7™

Emma

" Jane, jak jsi věděla, kde jsme?" ptala jsem se jí už asi po páté, protože vždycky odbočila k jinému tématu.

" Když nejsi doma ani v práci, tak je mi jasné, že budeš v parku..." řekla a zase se nadechovala, aby něco řekla.

" Proč jsi ale Jonaha odkopla? Vždyť jsi o tom snila celou dobu a teď, když se ti naskytne příležitost si to posereš. Holka, já tě nechápu..." řekla a nastoupila do auta. Jen jsem protočila očima a připravila se na vysvětlování.

" Jane, známe se jen několik hodin a ještě k tomu ani nevíme, jestli se tak chová pořád. Bylo to na mě moc rychlé. Sice jsem o tom vždycky snila, ale teď se bojím..." řekla jsem a zapla si pás. Jane něco zamručela ve smyslu, ať se nebojím a rozjela se.

" Napsal mi Jack. " prolomila jsem trapné ticho v autě.

" A co ti napsal?" zeptala se zase energeticky. Jen jsem se usmála a ukázala ji zprávy.

" Vypadal na to... Ale musíš říct, že ty jeho vlasy byli úplně... Aaaahhh!" zasnila se a já se musela zasmát. Za chvíli zastavila před naším domem.

" Díky za odvoz. Tak zítra ahoj." rozloučila jsem se a zavřela dveře. Jen zamávala a odjela. Z kapsy jsem vytáhla klíče a vešla do domu. Rodiče byli pořád v háji, což mi nešlo do hlavy. Za chvíli mi však přišla zpráva, že přijeli k tetě Kornélii a že tam budou do konce týdne. Na to jsem jim odepsala, že jsem si jen dělala starosti a šla si dát sprchu. Celou dobu jsem myslela na to, co se dneska stalo. Jonaha mám ráda, ale chci tomu dát čas. S těmito myšlenkami jsem ve sprše strávila opravdu hodně času. Nakonec jsem se konečně rozhodla odejít ze sprchy a převléct do pyžama. S notebookem v ruce jsem odešla do postele. Mobil jsem si nechala v obýváku na nabíječce. Pustila jsem si American Horror Story a čekala, až usnu. U čtvrtého dílu jsem začala zívat, tak jsem vypla notebook a zaujmula pozici pro spaní. Ovšem s myšlenkami o Jonahovi se prostě spát nedalo. Takže jsem tam ležela a koukala do stropu. Muselo být něco okolo tří ráno, když jsem usla, takže jsem se perfektně vyspala.

Vstala jsem a okamžitě utíkala do obýváku pro mobil. 9:43. Super. Zaspala jsem a Jerry na mě bude naštvaný. Stejně jsem se rychle oblékla a učesala. Pak jsem si trošku vyplnila obočí a nanesla trošku řasenky. Vzala jsem si mobil, peněženku, klíče, klíče od auta a odešla. Samozřejmě jsem ještě zamkla. Pak jsem rychle nastoupila a odjela.

" Promiň Jerry, zaspala jsem. Už se to nikdy..." začala jsem se omlouvat.

" Emmo, nemáš se za co omlouvat. Směnu máš až zítra. Takže jdi teď domů. Anebo si u nás něco dej." zasmál se s naprostým klidem. Jerry byl člověk, který se málokdy naštve a byl pořád optimistický. Jen jsem se usmála a objednala si karamelové frapéčko. Na kelímek mi napsali Naše zaměstnankyně a já se nad tím spolu s Tomem zasmála. Pak jsem si jen sedla na židli u okna a projížděla Instagram. Do Directu mi napsalo pár přátel. A taky pár holek, že mě viděly na Corbynově storýs, jak si tam s Jonahem vyměňujeme čísla. To už mi ale Tom donesl objednávku a já se na něj milé usmála. Poděkovala jsem mu a napila se. Karamel! Jelikož jsem tam seděla skoro dvě hodiny, tak jsem šla za Tomem zaplatit.

" To je dobrý. Na účet podniku." zasmál se.

" Tak díky." zasmála jsem se a odešla. S kelímkem v ruce jsem nastoupila do auta odjela.

Seděla jsem na gauči a u zapnuté televize zase přemýšlela. Napsala jsem mu kde a v kolik se sejdeme. Chtěla jsem si s ním o tom promluvit. Vypla jsem mobil a šla vyhodit kelímek že Starbucks. Pak jsem si lehla na gauč a začala se dívat na Futuramu. Za chvíli začali Simpsonovi a já myslela, že umřu smíchy. Já se většinou totiž směju úplným kravinám. Jane by měla přijít za chvíli, takže jsem se pustila do uklízení. Za chvíli se však domem rozezněl zvonek a já se rozeběhla ke dveřím. Ovšem podjeli mi ponožky a já spadla. Začala jsem se smát tak, že když jsem otevřela dveře Jámě se smála taky. Musela to být rána. Takže jsme si sedli na gauč s džusem v ruce a začaly si povídat. Takové ty typické holčičí kecy.

" Tom mi řekl, že jsi dneska vyváděla. Prý sis myslela, že máš směnu." zasmála se.

" No jo... A jak ti to Tom mohl říct? " zeptala jsem se, protože na sebe nemají číslo.

" No..." začala se červenat.

" Vyklop to!" řekla jsem.

" Tom a já jsme byli na kávě... Protože u vás začnu pracovat taky." zasmála se.

" Aha už se těšila, že si Tom někoho našel..." řekla jsem a začala se smát jakmile jsem viděla její výraz alá Proč zrovna ja... Přibližně ve dvě jsme šli spát.

Po probuzení mi Jane jednu vlepila, že přijdeme pozdě do práce. Okamžitě jsem začala běhat po bytě a připravovat se. Za chvíli už jsme byly na cestě a Jane byla úplně nervózní.

" Ahoj Jerry." pozdravila jsem šéfa za pokladnou. Jen se usmál a začal Jane provádět po celé prodejně. Já jsem už v uniformě došla za Tomem.

" Kde jste včera s Jane byli?" zeptala jsem se ho, protože mi Jane nic nechtěla říct. Jen se poškrábal na zátylku, což dělá jen, když se mu někdo líbí. Máme nový pár. Jane za chvíli přišla celá rudá, když uviděla Toma. Na oba dva jsem se pyšně podívala a šla se věnovat práci.

Za chvíli nám končila směna, takže jsme se vydali do šaten.

" Tak ahoj Jerry. " řekly jsme s Jane naráz na což jsme se zasmály. Tom musel jít dřív, aby stihl autobus. Nastoupily jsme do auta a já se jí začala na vše vyptávat.

" Jane, řekni to!" řekla jsem.

" Co?" zeptala se nepochopeně.

" Zlato, tebe a Toma znám skoro celý život... Poznám, když se někomu někdo líbí!" řekla jsem.

" No tak jo..." řekla a já málem zaječela jako prvňačka, která dostala první jedničku. Chvíli na to jsem zastavila před jejím domem a rozloučila se. Pak mě čekala cesta domů. Měla jsem ještě hodně času do setkání s Jonahem, tak jsem si začala číst. Tak trošku jsem se začetla, tak že slunce už skoro zapadlo. Rychle jsem vzala všechny potřebné věci a v teniskách utíkala po ledě. Moc to nešlo... Jonah už tam seděl a díval se před sebe. Sedla jsem si vedle něj a podívala se na něj z profilu. Ta dokonalost.

" Ahoj Jonahu..." zašeptala jsem a střetla se s jeho očima, které jsem znala moc dobře.

" Ahoj Emmo... Já vím, že jsem to asi posral, ale jsem ..." začal se omlouvat.

" Jonahu, právě o tom jsem si chtěla promluvit. Vím, že někdy někdo ujede ... A ty jsi úplně normální člověk, který je ovšem strašně dokonalý. Chci tomu ovšem dát ale čas. Chci tě víc poznat... " dokončila jsem svůj monolog a viděla, jak se jeho hlava pohybuje dopředu a dozadu. Nad tím jsem se zasmála a viděla, jak chce taky něco říct.

" Chápu tě. Známe se pouze tři dny... Přijdeš mi jako fajn holka. Nejsi jako ty ostatní, co mě chcou dostat jen do postele. Chceš mě poznat, stejně jako já chci poznat tebe. Jsi jiná..." řekl a položil svou ruku na tu mou. Jen jsem se usmála.

Další kapitola je na světě! Tato kapitola se mi poprvé od části, kdy jsem napsala, že šli spát asi ve dvě se mi neuložila... Takže jsem ji musela psát celou od znova. Někdy mě Wattpad fakt štve... Ale tak co se dá dělat 💕 OMLOUVÁM SE ZA CHYBY

❤🍉