Nebýt nevěry, nemám tebe //FF Baxtrix,HouseBox,Wedry

Příchod domů

V autobuse:

"Jupí už jen jedna zastávka!" Řeknu si v duchu když cítím autobus jak se zastavuje. "10...9...8...7..." Začnu počítat když zaregistruju zastávku. "KONEČNĚ!!" Vystřelím ze sedadla a už jdu směrem k domu. Jestli se ptáte proč tak vyšiluju když jdu jen domů tak mám prostý důvod, asi 1 nebo 2 měsíce (něco mezi tím) jsem byla na pracovní cestě a už se nemůžu dočkat domů až zase uvidím Štěpu, Ráďu ale taky hlavně Kubu, Kuba je můj přítel už asi 2 roky a neskutečně ho miluju! Je perfektní. "OMG!! NÁŠ DŮM!" Řeknu si když vidím náš dům a doslova se rozběhnu ke dveřím. Kubovi jsem nic neřekla protože ho chci překvapit. Co nejtišeji otevřu dveře a vejdu dovnitř. Sundám si bundu a boty a po špičkách jdu do obýváku. Vzduch čistý, nikdo tu není. Pak si vlastně vzpomenu že by měl být doma jen Kuba protože Štěpa je v Brně a Ráďa jel ke své přítelkyni. Chvilku nad něčím přemýšlím ale pak mě z přemýšlení vytrhne něčí hlas přicházející z vrchu "RYCHLEJI!!!" Řekl ten hlas opravdu nahlas a pak už ho doprovází jen hluboké povzdechy. "Co to může být?" Řeknu si potichu když jdu po schodech. Zhluboka se nadechnu než otevřu dveře a přeju si aby to nebylo to co si mýslím.Opatrně otevřu dveře a to co vidím mi rozerve srdce na miliardy kousíčků... Na posteli ležel Jakub na?... O ne..Neříkejte mi že to je pravda?!? JAKUB LEŽEL NA SILVII?!?! Jak mohla? Slíbila mi že by mi to nikdy neudělala, věděla jsem že ho má ráda ale že by mi udělala tohle jsem netušila, opět jsem jen neslyšně zavřela dveře a s  vodopády v očích utekla dolů a první co mě napadlo bylo sednou si na gauč, hodila jsem sebou na gauč, kolena jsem si přitáhla k hlavě a oči jsem si dala do dlaní a brečela, a takhle jsem tam seděla cca 15 min dokud jsem neslyšela klíče, nezajímalo mě to, proště jsem tam dál seděla a brečela, pak jsem slyšela jak si někdo sundal bundu a boty a pak kroky směrem k obýváku.Pohled Štěpu:

Konečně doma, sundám si boty bundu a mířím si to do kuchyně pro něco k jídlu, když však přijdu do obýváku vidím Liu jak sedí skrčená na gauči a brečí, okamžitě se za ní rozběhnu protože mě bolí ji takto vidět, mám ji moc rád ale ona má Kubu... "Ježiš Lii copak se stalo??" Zeptám se jí když k ní přiběhnu a pevně ji obejmu. Nic neřekne a jen mě zmáčkne. Po asi 5 minutách se trošičku uklidnila tak se jí znovu zeptám "Copak se stalo?" Pomalu zvedne havu a s červenými oči od breku se mi podívá přímo do očí. Nadechne se a chce začít mluvit ale v tom ji přeruší hlasitý výkřik nějaké holky "OMG KUBO!!!!!" Řekl ten hlas. Lia nezačne mluvit, jen opět křečovitě zavře oči a ještě víc brečí . "Co to je?" Zeptám se ale marně. Zvednu se a jdu směrem nahoru a po cestě potkám....

Heyyy Guys!

Koho si myslíte že Štěpa na schodech potkal? A taky se chci ještě omluvit za chyby. Kontroluju to ve 2:43 ráno a můj mozek už nepracuje jak by měl takže se strašně omluvám :) 3 Přečtení a třeba 2 komentáře pro další díl? :)

Byeee Guysss!