(V MÉDIÍCH JE LIA c:)
A teď to bude jako v pohádce, budou se mít rádi, Lia na Jakuba zapomene a budou žít šťastně až do smrti... No takhle bych si to přála, jenže bohužel... Život není pohádka, život je svině...
Nevím proč ale odtáhla jsem se od něj. Opravdu nemám tušení co to do mě zase vjelo... Podíval se na mě smutným a nechápavým pohledem. "Stalo se něco?..." Řekl a ještě víc posmutněl. "Ne, j-já ani n-nevím co to se mnou je. Promiň..." "V pořádku..."
*
"Pane bože, omlouvám se vám, nechtěl jsem do vás narazit" Řekl muž podobného věku a natáh ke mně ruku aby mi pomohl se zvednout ze země. "J-jo to je v pořádku, nestalo se vám nic?" "Mě ne, ale vy jste spadla na zem jak hruška, nepraštila jste se náhodou do hlavy?" "Ano, trochu ano ale stejně blbší už nebudu no." "Ale, proč o sobě tak hezká dívka vykládá takové nesmysli?" Řekl a neviňňe se usmál. "No asi protože to bude pravda." Řekla jsem naoplátku. "Aleee, a jinak, jmenuji se Jabuk, a vy?" Řekl a nátáhl kemě rurku. Tu jsem přijala a slušně odpověděla. "Lia, jsem Lia." ...
Ležela jsem již ve své posteli jelikož on už se odstěhoval a vzpomínala na první chvilku když jsme poznaly, když na mě poprvé vrazil na nádraží... Ani jsem to nepostřehla ale po tvářích se mi začli kutálet slané kapičky vody. Ty jsem si rychle utřela do rukávu jelikož někdo klepal.
Pohled Ráďi:
Šel jsem kolem Liina pokoje a slyšel jsem tiché vzlyky. Opatrně jsem zaklepal a počkal než se ozve tiché "Dále." Vešel jsem dovnitř a viděl jak na posteli sedí Lia a brečí, mrzelo mě to protože jsem jí měl rád, ne jako kamarádku, ale jako svoji mladší sestřičku kterou jsem nikdy neměl. V tichosti jsem se přemístil k již zmiňované posteli a zeptal se jí. "Co se stalo? Zase se ti stýská?" Pouze přikívla na náznak souhla a svou hlavu sklopila k nohám. Obejmul jsem ji protože jsem věděl že tohle je jediný co jí teď může pomoct. Objetí mi opětovala a hlavu si položila na moje rameno a nanovo se rozzvlykala. "Ráďo... On m tak chybí ale..." "Ale?...Notak, mě přece můžež říct všechno." Ano, v tomhle jsem jí nelhal protože my jsme si vždycky všechno říkali. "Víš..." Žačala svůj dlouhý epilog a řekla mi včechno co se odehrálo se Štěpánem a táké mi řekla, že k němu i chová city. Upřímně? Měl jsem z toho radost protože jsem věděl že pro Štěpu to taky nebyla jen kamarádka a upřímně radši budu pozorovat jak se ti dva cicmaj než aby se Lia trápila. No a teď už mám jediný úkol, dát ty dvě hrdličky dohromady...
Pohled Štěpi:
Zrova jsem natáčel video na svůj druhý kanál Baxtrix EN když někdo zaklepal. Pouze jsem otrávěně řekl ať jde daná osoba dovnitř. Ani mě nepřekvapilo že to byl Ráďa. "Co potřebuješ? Zrovna natáčím." Řekl jsem mrzutě a ani se na něj neotáčel. "Nic nic, jen že jdu s Liou na oběd, tak jestli se nechceš přidat?" Když vyslovil jméno té dívky, zbystřil jsem. "A ty se ještě ptáš?" Zeptám se s malým ironickým smíchem. Ráďa je jediný kdo o mých citech k Lie ví, pak je tu i Honza (MenT) ale to už je jiný příběh... "Tak se obleč a přijď dolů." Řekl ještě a zavřel za sebou. No tak tohle video už asi nestihnu dotočit, nevadí. Přešel jsem ke skříni a začal se v ní přehrabovat, a nakonec jsem se rozhodl pro tohle:
Přece jen, jdeme na oběd, ne na rande. Naposled jsem se podíval do zrcadla a trochu si upravil vlasy, abych neměl ptačí hnízdo. Sešel jsem schody a došel ke dveřím, obul si svoje Fila boty a všel před dům. Nezapoměl jsem zamčít. Před domem už stál Ráďa a povídal si s Liou, která vypadala... No nemám slov...
Přišel jsem k nim a usmál se na ně, Lia mi úsměv opětovala... Ten nádherný úsměv... Bože co se mnou tahle holka dělá, nechápu...
Pohled Lii:
Když Štěpa přišel, mile se na mě usmál, tak já na něj taky, i když mi do smíchu moc nebylo. Mám ráda Jakuba ale zároveň Štěpu... nevím co mám dělat!... Je tu jediné řešení-Ráďa. Každopádně jsme vyrazily, kluci si něco povídali ale já je nevnímala,byla jsem ztracená v propasti jménem mé myšlenky. "Lio a co ty?" Uslyšela jsem najednou svoje jméno. "Co?" Zatřepala jsem jemně hlavou abych všechny ty myšlenky odehnala. "Děje se něco? Jsi nějaká tichá." Zeptal se mně Ráďa. "Ne ne v pohodě, jen jsem se zamyslela. Na co jsi se ptal?" "Se Štěpánem jsme se bavili jesti chcem zajít na sushi, tak jsem se tě ptal jestli souhlasíš." "Jasně, miluju sushi." Odpověděla jsem a lehoučce se usmála, na to se Ráďa taky usmál a dál se věnoval Štěpovi a já svým myšlenkám.
Přišli jsme do restaurace a každý si objednal, nakonec mě kluci přemluvily že to za mě zaplatí, jak já nesnáším když za mě někdo platí. No to je jedno. U stolu bylo celkem ticho, dokud si Štěpa a Radkem nezačli vyprávět vtipy, po chvilce jsem se přidala i já. No a nakonec to dopadlo tak, že nás všechny 3 vyhodily z restaurace za to že jsem se prý až moc hlasitě smály.
Po cestě domů jsme se domluvily že si doma pustíme film, měla jsem vybrat ale prý ať to není žádná holčičí slaďárna, nad tímhle Štěpovým komentářem jsem se pouze zasmála, protože to já nesleduju, mám radši horory. Tak jsem nakonec vybrala Vřískot.
EEEYYYYYYY helou gaaajs ( :D) Zase po dlouhé době vyšla kapitola, omlouvám se vám za to že kapitoly vychází málo, ale snad to chápete. Přece jen jsou prázdniny a já se je snažím trávit s rodinou, kamarády a klukem taakže... This is the důvod. Mám na vás otázku, mám na každou z postav (Lia, Radek a Štěpám) vymyšlenej nějakej trapas, tak napište do comm komu se má v příští kapitole nějaký stát, tak zatím baj baj :D
(BTW 1052 SLOV :D)
ČTEŠ
Nebýt nevěry, nemám tebe //FF Baxtrix,HouseBox,Wedry
Teen FictionLia se vrátí z dlouhé pracovní cesty a těší se na svého současného přítele Kubu (House) avšak to co najde doma jí zlomí srdce, našla Jakuba v posteli s její nejlepší kamarádkou, naštěstí se zrovna z Brna vrátil Štěpán (Baxík) a Liu ze všeho vytáhl...