Jsem normální holka ,co už 2 roky chodí na střední pedagogickou školu.Nikdy na veřejnosti ani před třídou moc nemluvím. Pro některé jsem známá jako Nemluvka , Tichá huba nebo třeba Šeptačka. Mé pravé jméno je Alexandra Valetská(Saša,Alex,Lexa). Nepatřím zrovna mezi upovídané a oblíbené holky ..Mám svůj styl. Nosím kratší číro tmavých vlasů , nejoblíbenější oblečení mám černé nebo vojenské klučičí džíny, volnější tmavé tričko a tmavou mikinu s kapucí, když je teplo neuvidíte mne bez kšiltovky s rovným kšiltem. Všeobecně nosím více klučičí oblečení a boty.
"CRRrr"školní zvonek ohlásil konec hodiny a pro nás i konec dne. Všichni se sbalili a vyběhli ze třídy, já si jako vždy počkala než budu mít volnou cestu a pomalu se vydala za nimi na oběd. Najedla jsem se a šla čekat na autobus. Konečně přijel a já mohla jet domů. Když jsem nastupovala jako poslední,zahlédla jsem kluka běžícího směrem k nám. Nestíhal. Řekla jsem řidiči aby na něj počkal. Sledovala jsem jak kluk dobíhá a děkuje řidiči ,že počkal. Lehce si kluka prohlížím. Je to urostlý blondýn s pěknou postavou. Kluk se rozhlédne a všimne si ,že poslední volné místo je vedle mne. Lehce se usměje a jde si ke mne sednout. Má krásné zelené oči. "Ahoj ,já jsem Tomáš." kluk se mi představí." Ahoj ,já jsem Alex." "Kam jedeš ?" nevím jestli ho to opravdu zajímá ,ale odpovím ."Až na konec města ,do odlehlé části ,Na vyhlídce." "To máš celkem z ruky. " "Asi 35 minut. Není to tak strašné.A kam jedeš ty ?" "Dobře že se ptáš.Jedu do ulice 1. Máje ,ale nevím kdy mám vystoupit. Čerstvě jsme se přistěhovali a nepamatuji si ještě moc cestu." Povím mu kudy kam a ještě si chvíli povídáme ,načež on musí vystoupit.Rozloučíme se a já pokračuji další 4 zastávky až se dostanu k odlehlé části města ,která sčítá asi patnáct rodinných domků se zahradami. Dojdu k domku s číslem 387. Za vraty na mne vybafne půl roční štěně Bernského salašnického psa. "Nazdar Maxi! "Pes je nadšený ,že jsem doma. Vejdu do domu ,v chodbě odložím boty a přes obývák projdu do svého pokoje. V pokoji mám tmavý nábytek. Na jedné zdi mám výstavku svých snapbacků. Nad postelí mám plakáty z filmu Hunger games. Sem tam obrázek západu slunce a pár poliček s knížkami a různými blbůstkami. Pod velkým oknem stojí psací stůl a černo zelená židle. Na stole je notebook. Vedle stolu hodím batoh , seberu skateboard ,který se válel u stolu ,a opřu ho o stěnu pod vystavené kšiltovky. Zapnu si notebook , připojím k němu repráky stojící z jedné strany vedle stolu a pustím si svou oblíbenou kapelu Ensiferum. Mám ráda metal a takovou hudbu.Z tašky vyndám potřebné věci k úkolu a začnu ho vypracovávat.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Max
Asi v šest přijde domů máma."Ahoj ,jak bylo ve škole ?" odpovím mámě na pár stereotypních otázek a jdu připravit večeři. Udělám chleba s talířem plným zeleniny. S mámou se navečeříme a pustíme si nějaký film.Po filmu si ještě chvíli povídáme ,ale padne devátá hodina a já jdu do koupelny. Pustím na sebe horký pramen sprchy a pod tekoucí vodou přemýšlím nad tím pěkným klukem z autobusu. Asi chodí na Ekonomku ,protože ta je směrem odkud běžel. Nemohu ho dostat z hlavy. Láska na první pohled ?Blbost. Zaklepu hlavou ,abych snad vyklepala tu myšlenku a vylézám ze sprchy.Osuším se a převléknu do pyžama. Těsně před usnutím se mi ještě zjeví ty jeho zelené oči a já usínám...
