Jmenuji se Alison Bazer a je mi sedmnáct let. Chodím na střední školu v Anglii a patřím mezi ty víc oblíbené. Můj otec vlastní firmu známou na celém světě a je to miliardář. Moje matka před lety odešla. Otec říká, že mě milovala ale podle mě to byla spíš ženská, která má radši peníze než svoje dítě. Chodím s kapitánem hokejového týmu Adamem Davidem. Přesto, že patřím k těm více oblíbeným jsem zcela obyčejná...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Konečně zazvonilo na konec hodiny a já popadla mou zbalenou tašku a šla směrem do tělocvičny. Tam už stál Adam v jeho basketbalovém dresu a povídal jsi s hnědovlasým a docela sexy klukem. Toho jsem tu ještě neviděla. Po tréninku ke mě Adam přišel a vášnivě mě políbil. ,, Promiň lásko ale dnes nestíhám jdu s klukama do kina uvidíme se zítra pá" řekl a odešel. Klasika. Zklamaná jsem šla domů a cestou se stavila pro čínu. Když jsem přišla domů nikdo tam nebyl. Táta je asi ještě v práci. Šla jsem do jeho kanceláře a vytáhla si whisky. Párkrát jsem se napila a zase jí uložila. Šla jsem do svého pokoje a lehla si do postele. Z mých černých džínsů jsem si vytáhla telefon a začala projíždět ig. No to snad ne! On si sem klidně dá fotku s nějakou nahou courou! Rozbrečela jsem se a telefon odhodila. Na nic jsem neměla náladu. Možná jsem mu měla zavolat a nechat ho to vysvětlit ale toto nebylo poprvé. Možná spolu prostě jen nemáme být. Po hodině jsem usnula. Asi kolem třetí mě vzbudila rána dveří. Pomalu jsem sešla dolů. Přede mnou stál můj úplně ožralý otec s nějakou děvkou. Jen jsem protocila očima vzala si svou tašku s bundou a odešla. Zavolala jsem si taxík a šla spát ke kámošovi. Nemusela jsem se bát, že mě ohne, protože je to gay. Je to jediný člověk, kterému stoprocentně věřím. Ráno mě odvezl do školy a já musela čelit rozhovoru s Adamem. ,, Můžeš mi jako vysvětlit proč mi celou noc nebereš mobil?!!!" řekl naštvaně. ,,Na jebání máš Jessicu takže mě už neotravuj nazdar!" odpověděla jsem a odešla. Bože jak jsem s takovým debilem mohla být dva roky. Občas se opravdu nechápu. Ve škole to byla docela pohoda jelikož tohle byl poslední den, konečně. Po škole jsem se šla ještě projít do vedlejší vesnice, potřebovala jsem si provětrat hlavu a cestou jsem si dala dvě cíga. Nikdy jsem nezkoušela skládat básně ale teď mě jedna napadla. ,,Láska je kurva Láska je slast Kluci jsou svině Ať žije chlast". Asi už mi z toho všeho hrabe. Pomalu jsem se otáčela, že už půjdu domů když v tom začalo pršet. Karma. No nic pár kapek mě nezabije. Už jsem byla skoro doma když mě málem přejela motorka. ,,Ty debile!!" zakřičela jsem na něj. Zpomalil a začal couvat. ,,Nestalo se ti nic?" řekl a smál se. ,,Tady není nic k smíchu, mohl jsi mě zabít" řekla jsem naštvaně. ,,Tak to pardon královno" stále se smál. Někoho mi strašně připomínal. ,,Nejsi ty ten novej?" zeptala jsem se. ,, Možná, proč? Líbím se ti?" panáček je egoista. ,,Ty určitě" vysmála jsem se mu a chystala se odejít. ,, Zítra v půl čtvrtý na týhle adrese. Vrazil mi lísteček s adresou do ruky, políbil jí a odjel. ,,A, že by ses mě třeba zeptal?!!" zakřičela jsem na něj. Pohlédla jsem na lísteček byl na něm napsaný název kavárny u náměstí. Není to tam špatné. Pomalu jsem odemkla dveře a šla do mého pokoje. ,, Můžeš mi říct kam jsi včera odjela mladá dámo?!" ozval se za mnou povědomý hlas. Bože já zapomněla. ,, Přespala jsem u kámoše nejsem na ty tvoje coury zvědavá" odsekla jsem. ,, Takže zaprvé nebyla to coura ale má snoubenka a tvá budoucí matka a za druhé nebuď drzá!" odpověděl naštvaně. ,,To si snad děláš srandu ne?! Jak dlouho jí znáš? Dva týdny?!! To můžu jít rovnou do sirotčince!" zvýšila jsem hlas. ,,Takhle se mnou mluvit nebudeš! Přijdu až vychladneš dobrou." řekl a odešel. Přetáhla jsem přes sebe deku a rozbrečela se. Proč je ten život tak složitej?.
