Let me go💊

Setkání

Už tu sedím asi dvacet minut a on nikde. Třeba to byl jen fór. Už jsem se chystala odejít když vešel do vnitř. Bez té helmy byl tak... dokonalý. Ne ty krávo co to meleš kluci jsou svině. ,, Přišla jsi" řekl a usmál se. ,,Ty konečně také" řekla jsem podrážděně a on se začal smát ještě víc. ,,Tak promiň musel jsem cestou pohřbít jednoho staříka" panáček je vtipnej. ,,Co si dáš?" zeptal se. ,,Jen minerálku" řekla jsem a usmála se. ,,Tak to teda ne zvu tě na pohár" nestihla jsem ani zareagovat a on už mi ho objednal. ,,Taky by ses mě mohl zeptat" odsekla jsem. ,, Zbytečné" odbil mě. Byl jiný než ostatní. Nosil tmavé oblečení a byl uzavřený. ,,Kde bydlíš?" zeptala jsem se. ,,Tam kde ty ne" zase mě odbil. ,,A jak se jmenuješ?" usmála jsem se. ,,Erik" odpověděl. ,, Máš holku?" znervózněla jsem. ,,Na tohle téma neodpovídám" usmál se ale v jeho očích byla vidět bolest. Po jídle mi nabídl svezení na motorce a já to s radostí přijala. Tohle byl můj sen. Jízda na motorce. Dal mi náhradní helmu a nastartoval. Nemohli jsme se shodnout na místě a tak mi řekl, že mě vezme na jeho oblíbené místo. Cestou jsme si zpívali písničky od skupiny Kabát a povídali si. Byl tajemný. Dojeli jsme k malé louce. Motorku nechal u stromu a chytl mě za ruku. Bylo to čistě přátelské gesto. Doufám. Čím dál jsme šli tím víc mi docházelo co před námi leží. Došli jsme na konec pahorku a před námi byli dva velké vodopády a pod nimi čiré jezírko. Bylo to dokonalé. ,, Líbí?" zeptal se a pustil mou ruku. ,,Moc" usmála jsem se. On sklonil hlavu a šibalsky se usmál. ,, Už jsi někdy skákala z výšky do vody?" zeptal se. ,, Jistě" znervózněla jsem. Přiběhl ke mě a chytl mě do náručí. Křičela jsem a kopala okolo sebe ale to mi nepomohlo. Během chvíle jsme byli ve vodě. ,,Ty seš mrtvej!!!" zakřičela jsem na něj. ,,Ne ale ty seš nějak mokrá" smál se a já se přidala. V životě jsem nebyla tak šťastná. Chvíli jsme se koupali a pak vylezli. Už bylo docela pozdě a já musela domů. Usušili jsme se a Erik mi půjčil jeho mikinu abych nenastydla. Už jsme stáli před dveřmi a smáli se. Najednou bylo mezi námi ticho. Ale ne to trapné ale to hezké. S každým dalším nádechem byl blíž a blíž mým rtům. Mé srdce začalo bít jako o život a můj mozek říkal ne. Naše rty se spojili a já byla v sedmém nebi. Známe se ani ne den a už se líbáme. Odtrhli jsme se od sebe a oba jsme se usmáli. ,, Dobrou noc" řekl a odešel.