Machine of Love

Kapitola 10

Ve vodě jsme strávili krátkou dobu. Hned poté, co nás ovanul studený vítr bylo načase vylézt. Ani jeden jsme nechtěli nachladnout. Cesta od jezera k chatce byla tichá, kdy bylo slyšet jen naše cvakání zubů.

„Uznávám, že to asi nebyl nejlepší nápad," a Baek musel souhlasit. Promrzlí a se sluníčkem schovaným za mraky jsme konečně dorazily, abych nás obmotal ručníky.

Baek si okamžitě zalezl pod peřinu i přesto, že jsem ho napomenul ať se vysleče. Učinil tak, až ve chvíli, kdy jsem z něj strhl peřinu. Sám jsem se pak taky vysvlékl a lehl si vedle něj.

„Možná by byla lepší horká sprcha, nemyslíš?"

,,Ne," řekl jsem mu prostě a nalehl jsem na něj. ,,Teď dodrž slib," usmál jsem se a bez odpovědi, která měla být od Chanyeola, jsem ho políbil. On polibek ihned opětoval a prohloubil.

Než jsem se nadál, tak jsem byl uvězněn pod ním. Mé ruce mi dal nad hlavu a začal mě obdarovávat polibky po celém těle.

Sliby jsou chyby. To jsem si opakoval s každým polibkem, který jsem daroval chladné pokožce. Zatímco já přemýšlel o všem možném jenom né o přítomnosti, osoba pode mnou si to značně užívala. A já byl z jedné části rád.

Ovšem hned poté co jsem na konci své polibkové cesty jsem nevěděl co teď. Tedy věděl, ale nechtěl. Jako by mi stále něco v tom stálo. Říkalo ať to nedělám, ale já musel. Musel jsem to udělat, abych se zbavil jeho podezření.

Stáhl jsem poslední část oblečení, která se na jeho těle nacházela, abych políbil ještě jednou jeho podbřišek. Hned na to jsem se přesunul k jeho klínu, abych splnil jednu část svého slibu. Pomohl mu k vrcholu pomocí úst.

Bylo to zvláštní. I přes to vše jsem si uvědomoval, že vlastně pojímám umělou část. Uměle vytvořené nádobíčko mého robota, který si to i tak užívá. Bylo mi ze mě zle. Přestal jsem přemýšlet. Soustředil jsem se na své činy, abych ve vhodný moment mohl přestat. Odpovědí mi bylo nesouhlasné mručení.

„Mám pokračovat?"

,,A-no pro-sím," řekl jsem mu udýchaně a čekal jsem na další jeho činy. Ovšem místo toho, aby se nejdříve postaral o můj vrchol, tak mi před pusu dal tři prsty.

Když jsem mu je dostatečně ocucal, tak je vyndal a přemístil je k mojí dírce, do které strčil rovnou dva prsty najednou. Vzdychl jsem a zamrkával slzy.

Snažil jsem se dostatečně kroužit v jeho vstupu, který byl jak jinak chladný. Ale on to tak necítil. Umělé pocity, které šli jednoduše zblbnout. Ani nevěděl, že by žádné roztažení nepotřeboval.

„Dobře, to asi stačí," pronesl jsem po chvíli a hned na to sundal i svůj poslední kus oblečení.

Zhluboka jsem se nadechoval, když jsem své tělo nutil udělat následující čin. Vniknout. Chlad a úzko mě obklopily okamžitě. Bylo to zvláštní. Defakto jsem se právě rozhodl vyspat s nafukovací pannou.

Bylo to neuctivé tak to říct, ale bylo tomu tak. Když jsem konečně přiměl sám sebe dal jsem se k pomalému pohybu, který vzrůstal z jeho vzdechy. Mé vlastní byly tlumené jako bych je jen předstíral. Sám jsem si to však užíval s části a byl neskutečně rád, když jsem to měl za sebou.

Přitáhl jsem tak Baeka k sobě a doufal, že nebude mít slov. Já jich neměl. Chtěl jsem jen ležet a v životě už nevstát. A nebo aspoň v nejbližší hodinu.