,,Ahoj krasavice" pozdravil Jungkook druhého chlapce, který stál na chodbě zatímco se k němu přibližoval. Taehyung automaticky začal couvat a snažil se co nejdříve zmizet. Málem by se mu to i podařilo kdyby nebyl přišpendlen černovlasým ke zdi.
,,Kam tak spěcháš?" zašeptal mu do ucha a lišácky se usmál. ,,Dlouho jsme se neviděli, rád bych věděl jak se ti tady daří."
Taehyung se jako obvykle zamračil. Jungkook byl poslední, koho teď potřeboval vidět. ,,Daří se mi skvěle, ale bylo mi by lépe kdybys mě pustil."
,,To je mi líto, ale asi to nepůjde" řekl Jungkook naoko smutně ,,co stím hodláš udělat?"
Na to se však ptát neměl..
ČTEŠ
💛live the dance. vkook💛
Fanfiction,,Já nepotřebuju fanoušky, peníze ani velký dům, já potřebuju něco víc a to něco jsi právě ty.." ,,..."
