Kroky jak mladšího, tak staršího mířili stejným směrem. Zatímco černovláskovi se v hlavě honila myšlenka o tom, že by si už konečně mohl ostříhat vlasy, protože mu bylo nepříjemné si je pořád odhrnovat oči. Zato malý blonďáček se o jeho vlasy vůbec nezajímal. Sám sebe chválil, za to, jak vytrvale dokázal Jungkooka přesvědčovat, aby mu něco koupil. Už si představoval, jak spokojeně sedí v nějaké restauraci a cpe se nějakým moc dobrým jídlem. Zrovna, když když přecházeli přechod, tak něco upoutalo pozornost menšího. Zrychlil svůj krok a skoro až doběhl k osobě, která mu někoho připomínala.
,,Ahoj kluku z Kookovy galerie!"
ČTEŠ
💛live the dance. vkook💛
Fanfikce,,Já nepotřebuju fanoušky, peníze ani velký dům, já potřebuju něco víc a to něco jsi právě ty.." ,,..."
