BIZZLEღ

6.kapitola-then she turned to me

*z pohledu Kessie*

"Ano" odpověděla jsem otráveně, když mě James vyslíchal pořád a pořád na to samý "takže říkáš, že uměl všechno, bez jakýhokoliv výcviku?" zeptal se už asi po třicátý "Kurva po několikátý jo! kolikrát to ta tvoje řiť chce ještě slyšet?" zeptala jsem se už docela naštvaná.

"Ehm no to je jedno, co máš dneska v plánu?" to mu do ucha vlítla moucha nebo co? Jak to mluví? "Půjdu uvolnit nějakej stres střílením" řekla jsem jednoduše a dala si do pusy třešeň "Neubliž si" řekl a myslím, že se u toho smál "Neboj tati"

"A ten Bieber jde stebou?" Hmm Bieber, téma, který tady dlouho nebylo "Ne" vtu chvíli, přišel do kuchyně Justin se spokojeným výrazem na tváři, až moc spokojeným.

"Takže co máme dneska v plánu?" zeptal se, no asi si nevšiml, že vedu telefonát. Soukromý.

"No takže asi jo" dodala jsem jako odpověď Jamesovi a z jeho strany jsem slyšela jsem jenom povzdech, předpokládám, že s emu to asi nelíbilo, nebo dělal ještě taky něco jinýho, no budu se držet té první možnosti "Hele nežárli jo" zasmála jsem se a típla to.

"tak?" podíval se na mě zvědavě "no já nevím jak ty, ale já jdu uvolňovat stres" podívala jsem se na něj, na jeho obličeji se rýsoval takovej ten výraz, kterej mluví za vše, lépe řečeno, který říká "Můžu jít prosím stebou? No tak můžu? Prosíííííím!!"

Chvíli jsem na něj jen tak koukala. Ne nechci ho vzít sebou. Prostě nechci. Hotovo. Tečka. Šlus. No, ale asi mi nezbývá nic jinýho, než vzít  tu osinu sebou.

"Fajn můžeš jít" protočila jsem očima "a kam vlastně jdeme?" zeptal se a já už chtěla odejít, vlastně jsem to i udělala, ale on jak ocásek šel přímo za mnou "Uvidíš" řekla jsem jednoduše a zavřela mu dveře přímo před obličejem, když chtěl vejít do mýho pokoje. To víš, že jo Bieber.

Zajímalo by mě odkud tenhle kluk je, že mu ani není nic blbý.

************

Na uši jsem dostala sluchátka a do ruky pistoly. Bieber též.

Zaměřila jsem na cíl a už jsem chtěla vystřelit "Víc do prava" řekl Bieber přímo za mnou, lekla jsem se ho. Jak se tam dostal? Vždyť byl vedle mě. Damn. "hele hleď si svýho" řekla jsem znalecky.

Přesunul se zpět na svojí pozici, no mě to nedalo a namířila jsem trochu doprava. Vystřelila jsem. Přímo do středu. Jak to ten kluk dělá?

Počkat, počkat, počkat. Co to tady dělám? Tady jsem od toho, abych střílela jednu za druhou, jak spalašený střevo a ne zaměřovat  na cíl.

Začala jsem střílet než mi dosšli náboje. No pomáhá to na uvolnění nervů a možná i svalů.

Jak mi došli ty náboje, tak jsem tam jen tak chvíli stála a koukala na mistra Biebera jak se soustředí. Bylo to docela roztomilý. Ne fakt bylo.

Musela jsem se nad tím uchechnout, ale on si toho přes ten randál nevšiml. O oár otázek míň, líp pro mě.

Nabila jsem a pokračovala jsem ve svojí práci. Vždycky sem chodím, když se potřebuju nějakým způsobem odrovnat.  Střílela jsem a střílela, najednou jsem cítila zase jeho přítomnost v mojí blízkosti.

Byl těsně za mnou a sledoval mě. Otočila jsem se a čekala, co ztoho chytráka vypadne, když nic neříkal, tak jsem se rozhodla promluvit já "Ehm na co koukáš?" logická otázka.

"Že by na jednu slečnu?" nadzvedl obočí "Jáááásně" natáhla jsem to a otočila jsem se zpátky, znovu jsem už měla téměř zmáčknutou spoušť, ale on se nadechl, takovýto, že mistr chce něco říct.