Jak zavoláš, když ti v hrdle dávno vyschnul hlas,
tvůj krk je připraven na provaz.
Kam zavoláš, když tvoje oči vidí pustinu,
nejraději lehnul by sis do stínu.
Noc beze snů, v hrdle máš prach
a tvůj kůň už neví kam jít, máš asi strach.
Kdo prohrát zná, i když měl předtím v očích temný strach,
tak naposled pohled do slunce smutným úsměvem.
Život je boj! A tys ho předčasně prohrál.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
