Když když hlavou ti běhá jen jediná věc
Tolik bys chtěl někomu ji říct
Pořád jen sedíš na nebe hledíc
A jen si tiše říkáš, že jsi pitomec
Je tolik věcí a důvodů řvát
Však ty se nezmůžeš na nic jiného
Než tupě zírat do světla bílého
Hledět do dáli a přibitě stát
Chceš aby ty myšlenky ustali
Chceš odejít pryč
Však nezmůžeš se na nic
Víš že nepomůže ani odejít do ústraní
Naposledy vydechneš
Z úst vyvalí se dým
Tiše si povzdechneš
A srdce zalije ti splín
