Důvod, proč žít

Jak to bylo se Zarou

Jmenuji se Jessica, ale všichni kamarádi mi říkají Jess, vlastně říkali teď už asi ani žádné kamarády nemám.

V životě jsem nikdy nedostala nic  zadarmo. Před rokem když mi bylo 14 přistěhovala se k nám do vesnice Zara. Vypadala mile, a tak jsme se s ní hned všichni začali bavit. Jenže časem mě začala odstrkovat a moje kamarádky se k ní přidaly. Postupně se se mnou přestaly bavit úplně a já zůstala sama.

Každé ráno jsem se probouzela s těmi nejtemnějšími myšlenkami, že je zase škola. Nevadilo mi to kvůli učení (i když kvůli tomu se mi tam taky nějak extra nechtělo) ani kvůli tomu brzkému vztavaní, ale proto, že jsem tam nikoho neměla.

Všude okolo sebe jsem viděla své spolužáky, jak se smějí a jsou šťastní a já tam jen seděla a se smutkem na ně koukala.

"Vstávej Jess!! Nechci kvůli tobě zase přijít pozdě do školy."

To byla moje malá sestra Emma, mám jí rada, ale netuším, proč musí být všude nejmíň o čtvrt hodiny dřív.

"Dělej Jessico " zařvala na mě a odtáhla mi peřinu

"Okamžitě mi vrať tu peřinu a vypadni z mýho pokoje"

"Až vztaneš"

"Naval to a vypadni, dělej! "

"Ne "

Tak teď až jsem se fakt naštvala, šla jsem za ní a vyrvala ji tu peřinu z ruky. Vystrčila jsem jí z pokoje, zamkla jsem si a šla jsem si znova lehnout.

"Jessico, Jess, odemkni !" Ozývalo se za dveřmi

V tomhle hluku se vážně nedalo spát, a tak začala moje každodenní rutina.
Hodila jsem na sebe nějaký hadry, vyčistila si zuby, trochu jsem se namalovala a mohli jsme jít.

Cesta na zastávku utekla celkem rychle díky kecům mojí milované sestřičky Emmy.

Na zastávce už čekala i Zara, nechápu jak v někom, kdo vypadá tak mile, může být tolik zlosti.

Nastoupili jsme do úplně nacpaného busu, a já tam uviděla hrozně hezkého kluka, nikdy jindy jsem ho tam neviděla. Koukala jsem na něj, ale on mi pohled neopětoval a místo toho čuměl pořád na Zaru.

Po chvíli za ním Zara šla, jenže autobus hrozně prudce zastavil a já jsem omylem Zaru shodila.

"Ty jseš asi úplně blbá ne?!" Začala na mě Zara řvát

"Promiň, já jsem nechtěla" omluvila jsem se jí a nabídla ji ruku, aby se zvedla, ale vedle mojí ruky se objevila ještě jedna a té se Zara chytla. Patřila tomu hezkému klukovi, když spolu odcházeli uslyšela jsem jen jak ten kluk řekl: "Co je to za krávu ?!" A tak jsem šla radši na druhou stranu autobusu.