Prolog

108 13 26
                                    

Už je to osm let. Osm let co žiju s prarodiči. Osm let od té nehody. Od jaké? Ptáte se. Od autonehody........ při které oba mí rodiče i sestra zemřeli. Nějaký idiot jel jak prase a napálil to rovnou do auta rodičů. Matka a otec byli na místě mrtvý..... sestra byla převezena do nemocnice ale po pár dnech svůj boj vzdala.... Takže se mě ujaly prarodiče. A jelikož bydlí v zahraničí tak jsem se musel přestěhovat. Přišel jsem o své přátele, rodinu a známé. Dnes mi je už osmnáct a tenhle rok končím střední. Za těch osum let co zde žijí jsem si našel jen pár přátel................. A taky partu debilu co si myslí že můžou vše...................... nenávidím je ale jsem oproti ním úplně paratko takže mě často mláti. A take jsem tu našel pár nan co me chteji dostat do postele ty tez nesnáším. Ale také mám sen. Sen co se mi tři roky opakuje. Sen o novém klukovy co má přijít k nám na školu. Pamatuju si každý jeho detail že snu  když jsem o tom řekl prarodičum tak ti to svedly na dětskou fantazii. Pff to sotva.

Takže jsem tu s mým prvním příběhem. Budu ráda když vás zaujme. A ještě víc ráda když budete mít nějaké rady či nějaké upominky.

Můj Anděl StrážnýKde žijí příběhy. Začni objevovat