*Toto je jen výplod z mé hlavy, a ne podle pravdy :D Toto me napadlo jednoho dne večer xdd
*Fotky: Korean fashion model Xiu Kay
Akkk
*Jinak je mám s pinterestu
Tučně = přímá řeč
Normal=s mého pohledu
Šikmé písmo= příběh
Když jsem otevřela oči, tak přede mnou byl Xium. Rozhlížel se po místnosti. Všiml si, že jsem se probudila ,, Dobré ráno " ,, ahoj" ,, chceš jist? " Měla jsem hlad, takže jsem odpověděla že jo a on zase zašel. Přinesl tentokrát rohlík ,, dekuju" ,, dneska jedu pryč a vrátím se až večer." Když to do řekl tak jsem si uvědomila co řekl. Ne zase budu sama :( Otočil se a odešel. Byla mi zima. Bolela mě hlava a měla jsem pocit, že umřu. Bylo mi fakt špatně. A nikdo mi nemohl pomoct, nikdo tam nebyl. Bylo mi velmi smutno... Tak jsem si lehla a čekala. Hádám, že jsem onemocněla. Bylo mi tak blbě. Každou chvilkou jsem čekala na nějakou pomoc. ŘVALA jsem jak to jen šlo, ale nikde nic. Pomalu jsem se postavila a hrozně se mi zamotala hlava a spadla jsem do bezvědomí. Mezitím přišel Xium. Viděl ležící bledou dívku na zemi. Přiběhl k ní a sáhl ji na čelo. Zdědil se, byla úplně horká. Nevěděl co dělat, tak ji vzal do nemocnice. Vypadala fakt hrozně a ještě k tomu byla v bezvědomí. Přijeli do nemocnice. Doktor se ho zeptal na základní informace jak se jmenuje kolik ji je let atd... Řekl nesprávné údaje. Nikdo na nic nepřišel což bylo zvláštní. Doktor ji dal na lůžko, poté co jí udělal pár vyšetření. ,, je v pořádku? " Zeptal se Xium doktora ,, no jestli je úplně v pořádku to netvrdím, ale už ji je lépe a je na lůžku 5. Rovně chodbou." ,, děkuju vám moc pane doktore " Xiun se vydal k lůžku. Ještě než vešel, tak přemýšlel jestli vůbec má vejít. Nakonec vešel do vnitř, ona pořád spala. Sedl si k ní a koukal na ní. Ale stále nic se nedělo.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Otevřela jsem oči a ocitla na úplně neznámém místě. Nademnou seděl on. A vypadal, že je ustaraný. Nemohla jsem se na hodně slov. ,, kde to jsem? Hrozně mě bolí hlava. " Řekla jsem. ,, jsi v nemocnici, ale už je to dobrý. Pamatuješ si co se stalo?" ,, pamatuji si jen, že mě hrozně začala bolet hlava a dal nevím " ,, Dobře tak odpočívej" Řekl tak krásným hlasem, že jsem málem omdlela xd Odešel pryč. A já jsem si odpočala.
