Jsem jen člověk
Nevím co je to radost
Žiju v 21. století ale zažívám pravěk
Znám jen utrpení a bolest
Nevím co je to mateřská láska
Každý večer brečím
Můj život není nic víc než sázka
Řezáním mé problémy řeším
Postupně padám ke dnu
Propadám depresi
Je to jak ve zlém snu
Jsem člověk, který si pro záchranu života na koleje klidně sedne si
Nedokážu tu žít
Nechci
Nenechám se bít
Nepochopím života týkající se věci
To jsou všichni lidé tak krůtí?
To všichni chtějí vidět slzy?
Trpět mě to nutí
Nebojte už to nebude trvat, zemřu brzy
