-Caramel Macchiato- (Na Dobu Neurčitou Pozastaveno)

3.

Z pohledu Jimina

Bolí mne celé tělo. Dnes jsem výjimečně rád, že už máme po tréninku. Hobi navrhl, že můžeme jít do kavárny, abychom si mohli dát kávu a něco sladkého. Samozřejmě jsem souhlasil.

Když jsme přišli ke kavárně tak jsem si to tam zvenku prohlédl. Vypadá to jako moc hezká a útulná kavárna. Tak uvidíme.
Jen co jsme vešli dovnitř tak nás ovanulo příjemné teplo a vůně vanilky a caramelu. Nevědomky jsem si olízl ret. Už si chci něco dát. Při cestě k volnému stolu jsem se ohlédl k pultu a všiml velmi hezkého baristy jak se opírá o linku a baví se s Jinem. Ten kluk nás zřejmě taky viděl, protože se na nás otočil a začal mne hypnotizovat pohledem. Po chvíli jsem ucítil jak se mi do tváří hrne krev, a tak jsem uhnul rychle pohledem a šel si sednout k volnému stolu. Jin si nás s Hobim všimnul a tomu klukovi zamával před obličejem a vypadalo to, že mu řekl ať nás jde obsloužit. On si vzal notýsek a tužku, a rozešel se k našemu stolu. Stoupl si k nám a já si ho zkoumavě prohlédl. Hned na to se zeptal: ,,Co to bude pánové?" připravil si notýsek a tužku, aby mohl zapisovat jednotlivé objednávky. ,,Já si dám vanilkové latté a čokoládový dortík." řekl Hobi a já se zamračil, protože když si Hobi dá čokoládu tak je ještě hyperaktivnější než normálně. ,,A pro Vás, pane?" optal se mne. Je rozkošný. ,,Dal bych si jahodový dortík a Caramel Macchiato, prosím" řekl jsem a udělal ten nejroztomilejší úsměv, který jsem uměl. On mě začal zkoumat pohledem tak jako já před chvílí jeho až na to, že já vím, že si mne prohlíží. Když jsem se probral ze svých myšlenek tak jsem opět s rudými tvářemi sklopil pohled. On se taky probral z transu, zavrtěl hlavou, uklonil se a šel udělat naši objednávku.
Začali jsme probírat s Hobim různé kraviny, ale když k nám přišel barista s hotovou objednávkou.. Měl jsem oči jen pro něj a přestal jsem Hobiho úplně poslouchat. První dal Hobimu vanilkové latte s čokoládovým dortíkem a potom mě to, co jsem si objednal. Když jsem konečně odtrhl oči od baristy tak jsem se podíval na svůj nápoj, na kterém bylo nakreslené srdce. Okamžitě jsem zrudl. Jako už po několikáté za dnešek. Když odešel tak se mě Hoseok téměř okamžitě zeptal: ,, Proč se tak červenáš? Ses snad zamiloval do Jinova kamaráda?"zasměje se a drkne do mě. ,,Ty ho znáš? Jak se jmenuje?" zeptal jsem se hned. ,,Neznám, ale Jin jo. Tak se ho můžeš zkusit zeptat" odpověděl, já si rychle vytáhl mobil a napsal Jinovi.

Me: Ahoj Jine, jak se jmenuje tvůj kamarád, který nás s Hobim obsluhoval?

Princess🌺: Ahoj Jiminie, jmenuje se Jeon Jungkook :))
Proč to chceš vědět?

Me: Ehm.. No.. Je celkem hezkej a roztomilej^^

Princess🌺: Aha, no.. Můžu ti říct, že je furt volnej a hledá si přítele ;*

Me: oMg! To je úžasný! Já jsem taky sám a furt Hobimu závidím vztahy :((

Princess🌺: Tak já vás seznámím! OwO

Me: cOžE? nE!
Nejsem na to psychicky připraven!

Princess🌺: Tak se připrav♡

Rychle jsem odložil mobil a stiskl v ruce rukáv od svetru. On mě s ním chce vážně seznámit? Sakra, já ho zabiju.
Ohlédnu se k pultu, od kterého to k nám má už namířený Jin s Jungkookem. Jungkook, Jungkookie, Kookie.. Ach, tak skvělé jméno. ,,Ahoj kluci. Chtěl bych vám někoho představit" řekne Jin hned co k nám přijde. Jungkook se za Jinem schovává jak kdyby ho měla čekat poprava. Neboj, já tě nekousnu, Jungkookie~. ,,Tohle je Jeon Jungkook. Můj nejlepší kamarád" usměje se Jin a odstoupí od Jungkooka, abysme ho viděli. Já se ho snad nenabažím. ,,Ahoj.."