Jdu domů ze své práce. Už se setmělo. Jsem úplně hotová a nemůžu se dočkat až si zalezu do své postele. Ale mám takový divný pocit, že to v nejbližších hodinách nebude možné.
Odemykám dveře a vstupuji do naší předsíně, kde mě vítá příšerný zápach alkoholu smíchaného s cigaretovým kouřem. Jak já to nenávidím. ,,To jsi ty, Gweny?" ozval se podnapilý hlas z obývacího pokoje. ,,Jo, tati."odpověděla jsem. Celým jménem se jmenuji Gwendolyn Harpová. Svoje jméno miluji, je originální a především ho vybírala má matka. Vkročím do obýváku a podívám se na tátu, který je rozvalený na gauči. ,,Kde jsi byla tak dlouho?" otázal se. ,,V práci jako každý den, vždyť jsem ti říkala, že si potřebuji koupit nové boty, nějak na ně našetřit musím." odsekla jsem. ,, Jak to se mnou mluvíš?! A vypadni už do svého pokoje, chci tady klid, je ti to jasný?!" zařval na mě. ,,Jo, vždyť už jdu, tak na mě hned neřvi a budeš tady mít třeba i ten klid, ty chytráku." odsekla jsem a rychle jsem odběhla do pokoje, protože vím, že teď jsem ho hodně naštvala. Nadruhou stranu vím, že ve svém aktuálním stavu by ani neprošel dveřmi, takže jsem teď v bezpečí.
Táta dříve takový nebýval... Byli jsme parťáci, nejlepší kámoši, no říkejte si tomu, jak chcete každopádně jsme před sebou neměli žádná tajemství, vše jsme si říkali a vážili si jeden druhého. Jenže po smrti mamky se táta složil. Začal pít a kouřit. A mě nenávidět. Prý mu ji moc připomínám. Stýská se mi po ní. Byla tu vždy pro mě.
Stojím u okna a přemýšlím nad vším možným. Je konec června, což je skvělá zpráva. O prázdninách budu moct chodit do své práce na celý den a ne pouze po škole. Takže si konečně vydělám více peněz. A až mi bude osmnáct budu moct odejít od táty. Nemohu se dočkat.
Převleču se do noční košile, vlezu si do postele a během minuty spím jak zabitá.
Takže ahoj, vítám vás u mého nového příběhu. Tato část je dost krátká, ale potřebovala jsem nějak začít, abych se měla od čeho odrazit. Doufám, že se vám bude líbit.💜
