Friendzone

Část první- kapitola 1

Září- odjezd Bradavického expresu:

Obě dívky proběhli skrz přepážku mezi nástupišti devět a deset. Ocitly se na nástupišti, kde houkal krásný černý vlak. Všude pobíhali děti s kufry nebo sovami. Na tom to kouzelném nástupišti se také nacházeli sestry, které zde byli poprvé. Nikdo je neznal, ony však měli jedna druhou. Chytili se za ruce a bok po boku vkročili do vlaku.

Zdálo se, že už není žádné kupé volné, a tak dívky zůstali stát v uličce. Po několika hodinovém stání, které je zmáhalo, si koupili čokoládové žabky od podivné paní s vozíkem. A stáli by tam ještě asi dlouho, kdyby do Anne nevrazil pohledný černovlásek s bouřkovýma očima.

„Promiň, nekoukal jsem!" Omluvil se rychle, svalený na dívce. „Tebe neznám, kdo jsi?" Zeptal se zvědavě a v očích mu blýskaly neposedné jiskřičky.

„Jsem Anne z rodu Dusangtraitre, pocházíme z Francie a do Bradavic nastupujeme až teď, kvůli menšímu nedorozumění." Uchechtala se dívka. Černovlásek se na ni zasněně díval. „A ty si kdo?"

„Oh, promiň, já jsem Sirius Orion Black, Bradavický Casanova a lamač dívčích srdcí." Uklonil se a pomohl Anne vstát.

„Jasně že jsi." Přitakala spíše sama pro sebe.

„Já jsem Alex, sestra Anne." Představila se tiše modrovlasá dívka, když se na ni Sirius podíval.

„Těší mě." Usmál se na ni zářivě, ale dívku nějak neoslnil. Z nějakého důvod, se jí vůbec nelíbil jeho charakter. „Nechcete k nám do kupé? Cesta je dlouhá a my tam ještě máme volná místa." Mrkl na ně Sirius. Obě dívky okamžitě přikývly, protože představa, že by ještě měli stát, je děsila.

Když pak vešli do kupé, uviděli tři chlapce, kteří se smáli na všechny strany, protože po sobě házeli jídlem. Podle toho to také v kupé vypadalo. Všude se váleli sladkosti a také školní hábity. Dívky se po sobě nechápavě podívaly.

„Kluci, nechte toho!" Okřikl je Sirius. Chlapci ho ale úplně ignorovali.

„Chytej Siriusi!" Zakřičel brýlatý chlapec a hodil po něm Bartíkovu fazolku. Sirius to ovšem nečekal, a tak nestačil zareagovat, místo něho ovšem chytila bonbon Alex. Obratně jí spadl do pusy, načež se Anne zasmála. Tím na sebe sestry upoutaly pozornost všech v kupé.

„Páni pěkný, mohla by si být chytač, stejně jako já. Jmenuji se James Potter." Usmál se na ně a prohrábl si vlasy.

„Já jsem Anne a tohle je moje sestra Alex." Představila je Anne a objala Alex okolo ramen. Její sestra mlčela, nikdy toho moc nenamluvila. Byla spíše introvertní, ale občas do své bubliny někoho pustila, což chtěla v nové škole napravit.

Dívky si přisedli k chlapcům a neustále se o něčem bavili. Poberti vyprávěli o svých žertících a doufali, že jim dívky řeknou, proč vyloučili je, ale ony se o tom bavit nechtěly. Okamžitě téma zamluvily a chlapcům nezbývalo nic jiného, než je nechat být. Alex se bavila s Jamesem o famfrpálu, který stejně jako on hrála, zatímco Anne se spřátelila se Siriusem, který byl neuvěřitelně upovídaný. Další dva zbylí členové party, se ani jedné moc nezamlouvali. Remus pro ně byl nudný a Peter ten jim připadal, jako kluk bez názoru.

Vlak s cuknutím zastavil a studenti začali pomalu vylézat z vlaku. Sestry Dusangtraitre patřili k těm šťastným, kteří vystoupili taky. Vždy chtěli v Bradavicích studovat, ale Krásnohůlky byli blíže a podle tety se strýčkem také reprezentativnější. Byli zvědavé, do jaké koleje se dostanou. Každá toužila po nějaké jiné, ale byli smířené s jakoukoli, ovšem přáli si, být spolu v jedné koleji.

V Prasinkách už na ně čekali kočáry. Tahle partička byla mezi posledními, a tak šli málem pěšky. Anne nadšeně zajásala, když uviděla testráli táhnoucí kočár. Kluci se po sobě podezřívavě podívali. Když člověk viděl testráli, viděl také někoho zemřít. Tyhle dívky měly mnoho tajemství, na která nechtěly odpovídat.

„Vy je vidíte?" Zeptal se Remus, zatímco si černé koně dívky hladily. Obě šťastně přikývly.

„Jak to?" Vyhrknul nestydatě Sirius s Jamesem najednou. Alex se přestala usmívat. Nechtěla o tom mluvit s někým cizím, i přesto že kluci byli fajn. Anne se naopak ze široka usmála.

„Představte si, že se to dozvíte v učebnici o kouzelných tvorech asi ze čtvrtého ročníku." Mrkla na ně a společně s Alex nasedli do kočáru. Cesta pak probíhala mlčky, téměř beze slova.