skip

111 22 25
                                    

krásu definuju už jen číslama
a místo v myšlenkách
chtěla bych se jako pohádková víla
ztrácet v maličký dětský košili
ztrácet se před očima

a když si postavím hlavu
vynechám snídani
vynechám oběd
vynechám večeři
a vynechám možná i pár dní
týdnů
měsíců
nebo let života
a nesčetně úsměvů

budu smutek už navždycky topit ve sklenici vody?
(sebe utopím ve výčitkách)

broken street lightsKde žijí příběhy. Začni objevovat