promiň mi všechen ten pesimismus
ale nedělej si starosti
je mi jenom trochu smutno
a trochu zima
jsem trochu ve stresu
slzy topím v espressu
a trochu se ztrácím ve vlastní hlavě
ve vlastním i nevlastním světě
kolikrát ve vlastních slovech
v každý větě
trochu postrádám chuť do života
možná vážně trochu toužím umřít
vlastně
všechno je špatně
a je to fakt marný
navíc uvadly mi slunečnice
podzimní slunce spálilo mi líce
k večeři měla jsem dvě čajový lžíce- jako čeho?
no přece jako lžíce čaje
víš, jedna holka povídala
že život jako hra je
tak přemýšlím
kdo si se mnou
takhle blbě hraje
a jestli se baví
tím
jak zruinoval mi zdraví
psychický i fyzický
zdá se mi to nelidský
a děsí mě, že na vždycky
asi zůstane to takhle
ČTEŠ
broken street lights
Poetryspánkovej deficit mrznoucí kafe posprejovaná zastávka autobusu trocha lacinýho vkusu a rozbitý pouliční lampy