Nepřísluší vonět k růžím

Krysař buřič

V náruči usínáš
V mých rukách dlíš
Jen se mnou otvíráš
Ledy srdce mých
Z žeber kape voda
Kape na tvůj klín
Vsakuje se do prostěradla
A krátí se stín
Slunce vychází
A já odcházím
Spíš dál
Tvého milence potkávám
K růžím voním
Odcházím z města
Slunce nosím
Odcházím dál
Život plyne
Plyne dál
Smráká se
Vracím se rád
Klec se zavírá
Obrátím se
Zavřený
Usmívám se
Rád se přiváži
Leze ke mě ďábel
Mluvím s ním
A on se smál
Zrychlují krok
Stíny jsou delší
Vidím ji
Obejmu ji
Vláčná panenka
Mi padá do klína
Kde je úsměv?
Kde je šarm?
Zve mě dál
Klopýtám
Před zraky umírá
Křikne: "zab!"
"Je to Kristyán?"
Smutek, klam
Voda mrzne
Srdce vlezlé
A ďábel se smál
"Jdi a zapomeň!"
Nemohu odejít
Když vrátit se chtíc
"Odejdi však."
Odcházím tedy
Nechci pryč
Smutek?
Pomsta!