Nepřísluší vonět k růžím

Sbohem

Knihy jenž boří státy
a slova jenž ničí vztahy.
Vidím tmu a vidím světlo,
všechny zmatky v jeden prostor.
Kosti z těla mi čnějí,
nech je skrz kůži projít.
Nic do úst, nic do víry,
mou hruď svírají temné stíny.
Chci se nadechnout.
Chci se probudit.
Avšak nikdy se nesnížit.
Řekni teď, a já půjdu.
Mě ruce pod tvými,
není můj osud.
Chci polknout tu pýchu.
Chci očistit svou víru.
Rozdíl velký, láska žádná,
jsem jen tvoje kamarádka.