Záhadná postava

Kapitola 3.

Když jsem otevřel dveře, ovanul mě studený vítr. Slastně jsem přivřel oči a zhluboka se nadechl vzduchu vonícího po jehličí. Je jediná věc kterou musím uznat, a to ta, že ve městě ani jeho okolí takhle čistý vzduch prostě není. Spokojeně jsem vydechl a svým způsobem si u toho i povzdechl „no...je čas vyrazit" řekl jsem si a vyšel jsem ke staré zrezivělé brance, se skřípáním a praskáním všelijakých kamínků usazených v jednoduchém mechanismu jsem jí otevřel a pak za sebou hlasitě zabouchl, až jsem se musel ohlédnout jestli si toho někdo nevšiml a právě teď na mě prozíravě nekouká z okna. Nikdo tam nebyl.

No... Teď už mi v cestě do lesa nestojí žádná překážka. Vykročil jsem poměrně svižným krokem při čemž se mi do zad opřea znovu až podezřele nateplalá vlna vzduchu. Tak podezřelá, že jsem se ještě pro jistotu obrátil na zpět, a pekelně se lekl tety tiché jak duch podávající mi mikinu. Málem jsem vykřikl údivem jak rychle a tiše i přez tu branku se ke mě dostala. Chvíli jsem ji tak pozoroval a pak si mikinu přebral „jo.. díky" nejistě jsem odpověděl. Teta jemně pokývnula hlavou, ale na její tváři jsem nezaznamenal jediný náznak emocí, stačil by i malý úsměv, nebo pouhý výdech. Ale ne.. Ona na mě doslova tupě zírala.
S děsuplnou tetou v zádech jsem se zase otočil zpět a raději už jsem se ani neohlýžel, protože mi to opravdu nestojí zato zjistit, že za mnou nikno vlastně není a teta se buď teleportovala zpět domů nebo to byl jen výplod mé fantazie.
Přesto mi to nedalo a lehce jsem se poohlédl za sebe, samozřejmě jak se dalo očekávat teta Lucy se krokem pomalejším než gang důchodců kráčející do ritmu šlágru pohybovala směrem... ale moment... Kam to sakra jde!?? Jde úplně někam jinam než k domu. Teta šla do lesa temného i za dne tak, že bych se tam sám ani s neprůstřelnou vestou a nějakým slabším samopalem neodvážil.
Pozoroval jsem jak stařenka kráčí temnotě prakticky přímo na pospas.
Co když je zas náměsíčná, nebo tak něco jako o nocích, když ničeho nic chodí po domě a rosvěcí kde může pak chodí rodiče za mnou a ptají se co zas dělám za kraviny a vždycky když řeknu, že to byla teta.. Nikdy mi to neuvěří a řeknou ať jdu spát.